Náprstník červený - Digitalis purpurea Digitalis purpurea

Detailní popis produktu

Náprstník červený - původní druh západní a jihozápadní Evropy, přirozeně roste na světlinách, na okrajích lesů a v pasekách, kde má dostatek světla a zároveň vláhy v půdě. V zahradě se chová nejčastěji jako dvouletka nebo krátkověká trvalka. V prvním roce vytváří přízemní růžici měkce chlupatých, podlouhlých listů, ve druhém roce vyhání stvoly vysoké přibližně 80–150 cm. Jednostranné klasy nesou převislé, nálevkovité zvonky dlouhé zhruba 5–7 cm v růžové až purpurové barvě, vzácně i bílé, uvnitř s výraznými skvrnami, které vedou opylovače do hrdla květu. Kvete nejčastěji od června do července, v chladnějších polohách může pokračovat i do srpna. Rostlina je včelomilná a v přírodních výsadbách se často sama obnovuje výsevem, proto dobře funguje i jako „výplň“ mezi keři, u zídek a v zadních partiích trvalkových záhonů. S travinami vytváří lehký kontrast mezi měkkými listy a přímými stvoly, pěkně doplňuje také náprstníky žluté a velkokvěté či vyšší kakosty. Listy i semena obsahují srdeční glykosidy, z nichž se v historii vycházelo při vývoji léčiv používaných ve farmacii. V zahradní praxi to znamená, že všechny části jsou jedovaté a s rostlinou se zachází s běžnou opatrností.

Pěstování: Vhodné je slunce až polostín, ideální je místo s rovnoměrnou vlhkostí a bez zimního přemokření. V otevřených větrných polohách bývá přínosné závětří, aby se dlouhé stvoly nelámaly, u velmi vysokých rostlin se někdy uplatní nenápadná opora. Půda bývá nejvhodnější humózní, propustná, s pH přibližně 5,5–7,0, na vápenitějších půdách prospívá při vyšším podílu organické hmoty. Rostliny se vysazují od března do října, rozestup 40–45 cm odpovídá přibližně 4–6 ks na m². Zálivka je důležitá po výsadbě a v delších obdobích sucha, mulč z listovky omezuje výpar a chrání růžice v zimě před výkyvy teplot. V nádobě se uplatní hlubší květináč a drenážní vrstva, protože kořenový systém je citlivý na stojící vodu. Po odkvětu se doporučuje buď odstranění stvolů pro čistší vzhled, nebo ponechání části tobolek pro samovýsev. Semenáčky, které vyklíčí v následující sezoně, se obvykle dají snadno přesadit v době, kdy mají pouze několik pravých listů. Mrazuvzdornost se v podmínkách ČR obvykle pohybuje kolem -30 °C, rizikem bývá spíše zapaření a hniloba při dlouhodobě mokré půdě. Z chorob se mohou objevit padlí, peronospora a skvrnitosti listů, ze škůdců mšice a slimáci na mladých růžicích, při přehoustlých výsadbách se zhoršuje proudění vzduchu.

Autor: Kristýna | Revize: 20.01. 2026