Náprstník žlutý - Digitalis lutea

Detailní popis produktu

Náprstník žlutý - krátkověká trvalka původem ze západní a střední Evropy. V přírodě roste ve světlých doubravách a bučinách, na okrajích lesů a podél cest, často na kamenitějších, místy vápnitých půdách. V zahradě vytváří přízemní růžici kopinatých, leskle zelených listů a z ní vyrůstají pevné, vzpřímené stonky. Od června do srpna nese jednostranné hrozny drobných, trubkovitě zvonkovitých květů dlouhých zhruba 2–2,5 cm, světle citronově žlutých se ztmaveným hrdlem. Dospělá rostlina mívá 0,6–0,9 m na výšku a přibližně 0,3–0,4 m na šířku. Po odkvětu dozrávají tobolky s jemnými semeny a porost se často mírně vysemeňuje, což pomáhá udržet druh na stanovišti i bez pravidelného dosazování. Květy poskytují nektar a bývají vyhledávány čmeláky i včelami. Celá rostlina je jedovatá a obsahuje srdeční glykosidy využívané ve farmakologii, proto se s ní v domácnostech s malými dětmi a zvířaty počítá s vyšší opatrností. V kompozicích se uplatňuje v přírodně laděných výsadbách, u růží a keřů nebo mezi okrasnými travinami, kde jemná žluť působí přirozeněji než výrazně růžové formy náprstníku červeného. 

Pěstování: Nejlépe mu vyhovuje stanoviště na slunci až v polostínu, ideálně se závětřím a bez zimního zamokření. Půda bývá vhodná propustná, hlinitopísčitá až kamenitá, se středním obsahem humusu a dobrou drenáží. Doporučené pH se pohybuje přibližně 6,5–7,5, na mírně zásaditých a vápnitějších půdách roste vyrovnaněji. Výsadba kontejnerovaných rostlin se obvykle provádí od března do října. Rozestupy se volí kolem 35–40 cm, což odpovídá přibližně 6–8 rostlinám na m² podle zamýšlené hustoty. Zálivka se uplatňuje hlavně po výsadbě a při delším letním suchu, zatímco v zimě je důležité vyvarovat se dlouhodobého přemokření, které zvyšuje riziko uhnívání kořenového krčku. Jako výživa se uplatňuje lehká vrstva kompostu na jaře nebo mírné přihnojení vyváženým hnojivem, příliš vysoké dávky dusíku vedou k měkčím pletivům a vyšší náchylnosti. Po odkvětu se často objevují postranní květní stvoly, pokud rostlina zůstává vitální. Vyzrálé trsy bývají mrazuvzdorné přibližně do -25 až -30 °C, mladé rostliny v první zimě snášejí hůře kombinaci mrazu a vlhka, proto pomáhá suchý mulč a drenážní vrstva. Z chorob se mohou objevit skvrnitosti listů nebo padlí, zejména při zahuštění a dlouhodobě vlhkém listu, ze škůdců se občas uplatní mšice a slimáci.

Autor: Kristýna | Revize: 06.01. 2026