Noholist štítnatý - Podophyllum peltatum Podophyllum peltatum

Detailní popis produktu

Noholist štítnatý - severoamerická rhizomatózní trvalka z čeledi dřišťálovitých, která roste v listnatých lesích a na vlhčích lesních okrajích od jihovýchodní Kanady po východ a střed USA. V zahradě působí jako jarní podrost s výraznou architekturou. Z oddenků vyrůstají na jaře vzpřímené stonky s jedním až dvěma velkými, štítnatými, hluboce laločnatými listy, obvykle 25–40 cm širokými, takže celý trs připomíná zelený deštník. Rostliny s jedním listem často nekvetou, kvetoucí stonky nesou mezi dvěma listy jediný převislý květ. V květnu až červnu se rozvíjí bílý, voskovitý květ o průměru přibližně 5–7 cm, částečně ukrytý pod listy. Po odkvětu se vyvíjí oválný plod, který v srpnu až září žloutne a může vonět ovocně. V dobrých podmínkách se během několika let rozšíří do souvislých kolonií a vytvoří jarní koberec i bez pravidelného zásahu. Plně vyzrálý plod se v některých zdrojích uvádí jako jedlý v malém množství, avšak oddenky, listy i nezralé plody obsahují podofylotoxin a jsou jedovaté. Pro výsadby v ČR se proto počítá hlavně s okrasným efektem a s opatrnou manipulací, zejména v zahradách s dětmi a domácími zvířaty. V kompozicích dobře doplňuje hosty, kapradiny, dlužichy a jarní cibuloviny, po zatažení listů se uplatní vyšší letní trvalky.

Pěstování: Nejlépe prospívá v polostínu až stínu, ideálně pod opadavými keři a stromy, kde má na jaře světlo a v létě chladnější půdu. Vyžaduje kyprou, humózní zeminu s trvale mírnou vlhkostí a dobrou drenáží, pH se osvědčuje přibližně 5,5–7,0. Zálivka je důležitá hlavně na jaře při rašení a v suchých periodách, přemokření naopak zvyšuje riziko hnilob oddenků. Přihnojení kompostem nebo listovkou na jaře podporuje sílu listů a tvorbu květních stonků, mulč z listí stabilizuje vláhu. Rostliny se vysazují od března do května nebo od září do listopadu, výsadba do podrostu bývá nejspolehlivější na podzim. Kvetení připadá na květen až červen, dozrávání plodů na srpen až září, poté rostlina často zatahuje a nadzemní část dočasně mizí. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů je zhruba -35 až -40 °C, mladé výsadby ocení přikrývku listím v první zimě. Pro plošné porosty se používá přibližně 5–7 rostlin na m², při výsadbě do skupin se ponechává rozestup asi 35–45 cm. Z chorob se mohou objevit listové skvrnitosti a rez, ze škůdců slimáci na mladých výhonech. Řez se neprovádí, odstraňují se jen zaschlé zbytky po zatažení, při práci s oddenky se doporučují rukavice.

Autor: Kristýna | Revize: 20.02. 2026