Onoklea citlivá - Onoclea sensibilis

Detailní popis produktu

Onoklea citlivá -  druh kapradiny původem z Severní Ameriky. Vytváří pěkné a bohaté trsy zářivě zelených listů, které jsou při rašení načervenalé a na zimu opadají. Rostlina má unikátní vlastnost, která jí dala jméno "citlivý" - listy reagují na dotyk a světlo. Když jsou podrážděny, sklápějí se dolů. Kapradina s atraktivními, složenými listy. Listy mají charakteristický tvar podobný pernatým palmetám. Jsou dvakrát nebo trojnásobně zpeřené a mají dlouhé, zubaté lístky. Mladé lístky a výhonky mají červenohnědou barvu, která později zelená. Může dosáhnout různých rozměrů v závislosti na podmínkách růstu a prostředí, ve kterém je pěstován. Obvykle dosahuje výšky asi 60 cm až 90 cm, ale může být i vyšší nebo nižší podle růstových podmínek. Rozpětí rostliny může být podobné výšce. Jeho listy mohou tvořit rozložitý shluk s průměrem kolem 90 cm až 120 cm, ale opět se může lišit podle konkrétních podmínek prostředí a péče. Jelikož roste ve shlucích, může se vytvářet dojem, že je širší než je jeho skutečný průměr. Jeho kořenový systém bývá často hustý a může se šířit do šířky, což mu pomáhá vytvářet plný a dekorativní vzhled. Celkově je zajímavou a atraktivní rostlinou, která se vyznačuje svými dekorativními listy a schopností reagovat na podněty. Je oblíbenou kapradinou pro zahradní úpravy a také hraje důležitou roli ve vlhkých přírodních stanovištích Severní Ameriky.

 Pěstování: Nejlépe prospívá v polostínu až stínu, v závětří a v humózní půdě s dobrou zásobou vláhy. Snáší i plné slunce, pokud je půda trvale vlhká nebo v blízkosti vody. Vhodné je pH přibližně 5,5–7,0, půdy hlinité až jílovitohlinité s vyšším obsahem organické hmoty. Rostliny se vysazují od března do října, v zahradě se obvykle počítá s rozestupy 30–40 cm, což odpovídá asi 7 ks na m². V prvních sezonách se porost rozšiřuje pomaleji, poté zaplňuje prostor souvisleji. Přihnojování nebývá nutné, důležitější je mulč z listovky nebo kompostu, který udržuje rovnoměrnou vlhkost a chrání oddenky před přehříváním. Zálivka je významná hlavně při delším suchu a na lehkých půdách. Na jaře staré listy zatahují a nové vějíře je nahrazují, plodolisty lze ponechat jako zimní dekor a odstranit je až při nástupu rašení. V prostorné nádobě se pěstuje podobně jako v záhonu, substrát však rychleji vysychá. V našich podmínkách bývá plně mrazuvzdorná přibližně do −30 °C. V horkém létě na suchu mohou listy předčasně zasychat, ve vlhčích stanovištích zůstává olistění déle svěží. Choroby se objevují jen výjimečně, příležitostně se mohou objevit okusy slimáků na mladých výhonech.

Autor: Nikol | Revize: 2.2. 2026