Ořešák černý Junglans nigra

Detailní popis produktu

Ořešák černý - pochází z východní a střední části Severní Ameriky, kde roste v živných lesích údolních a na svazích s dostatkem vláhy. Je to dlouhověký opadavý strom s přímým kmenem a výrazně tmavou, hluboce brázditou borkou, která s věkem získává téměř černošedý tón. Listy jsou velké, lichozpeřené, obvykle 30–60 cm dlouhé, po rozemnutí aromatické, na podzim žloutnou do teplých tónů. V květnu až červnu nese samčí jehnědy a samičí květy, opylování probíhá větrem. Plodem je kulatý ořech 4–6 cm v silném zeleném oplodí, které při zralosti tmavne a výrazně barví, proto se tradičně využívalo jako přírodní hnědé barvivo. Jádra jsou jedlá, chuť bývá výraznější než u vlašského ořechu, louskání je však pracnější kvůli tvrdší skořápce. V dospělosti se doroste výšky 25–40 m a šířky koruny 15–25 m, v optimu může být ještě větší. Má hluboký kůlový kořen, proto hůře snáší přesazování ve vyšším věku a lépe se ujímá jako mladá rostlina. Na první ořechy lze narazit už u mladších stromů, výraznější úroda se objevuje až po letech, kdy se koruna plně založí. V zahradě se uplatňuje jako solitér pro stín a strukturu, v krajině i jako dřevina s cenným tmavým dřevem. Ořechy má velké, nestejně podlouhle žlábkovité, kulovité až vejcovité. Měří 3-4 cm a mají drsná žebra, což přispívá k jejich unikátní struktuře. Semena jsou sice jedlá, ale spíše mají využití v dekorativních úpravách, farmacii a bižuterii.

Pěstování: Stanoviště vyhovuje plné slunce a otevřený prostor, protože ořešák černý špatně snáší dlouhodobý stín. Půda má být hluboká, živná a dobře odvodněná, ideálně hlinitá, s pH 6,0–7,5, krátkodobě snese i mírně vápenité půdy. Výsadba se v ČR provádí od března do listopadu u kontejnerovaných rostlin, na suchých místech je důležitá zálivka v prvních dvou až třech letech. Po zakořenění snáší krátké sucho, dlouhodobé zamokření vede k útlumu a riziku kořenových chorob. Mladé stromy se tvarují výchovným řezem, později se provádí hlavně zdravotní řez v době vegetačního klidu. Mrazuvzdornost se v evropských školkách uvádí kolem -28 °C, extrémní holomrazy mohou poškodit mladé výhony, zároveň se uvádí citlivost k pozdním jarním mrazům. Plody dozrávají v říjnu, sklizeň se pozná podle praskání oplodí a samovolného opadu. Kořeny a listy obsahují juglon, který může omezovat růst citlivých rostlin, například rajčat, paprik, brambor, borůvek a rododendronů, proto se ořešák umisťuje s odstupem od užitkových záhonů. Z chorob se může objevit listová skvrnitost a antraknóza, ze škůdců mšice a roztoči, nejčastěji při oslabení suchem. Rozestupy pro výsadbu se volí přibližně 12–15 m, aby se koruna mohla plně vyvinout a aby byl prostor i pro sklizeň.

Autor: Kristýna | Revize: 12.02.2026

Více na: Návod na pěstování ořešáků