Ořešák královský 'Franquette' Juglans regia 'Franquette

Detailní popis produktu

Ořešák 'Franquette' - tradiční francouzská odrůda ořešáku královského, ceněná pro pozdní rašení a kvetení, které v podmínkách ČR často snižuje riziko poškození květních pupenů mrazem. Strom roste bujně a tvoří široce vejcovitou až kulovitou korunu, v zahradách a sadech obvykle 8–12 m vysokou a 7–10 m širokou. Listy jsou lichozpeřené, 20–40 cm dlouhé, po odkvětu rychle zahušťují korunu a v říjnu žloutnou. Samčí květy jsou v převislých jehnědách, samičí květy nenápadné na koncích letorostů. Odrůda je převážně terminálně plodící, proto bývá nástup do plodnosti mírnější než u laterálně plodících odrůd typu 'Chandler', ale v chladnějších polohách mívá spolehlivější násadu. Ořechy dozrávají nejčastěji od konce září do října, jsou střední až větší, se středně silnou skořápkou a se světlejším, dobře vyplněným jádrem. Využití je univerzální, od přímého konzumu přes pečení až po lisování oleje. Kořeny a opad uvolňují juglon, takže v těsném podrostu se hůře daří citlivějším rostlinám, osvědčují se trávníky nebo jarní cibuloviny mimo hlavní kořenový prostor.

Pěstování: V ČR se nejlépe osvědčují slunné polohy s dobrým prouděním vzduchu, ideálně mimo mrazové kotliny, protože pozdní jarní mrazy mohou poškodit květy. Půda bývá vhodná hlubší, živná a dobře odvodněná, s pH přibližně 6,5–7,8, na těžkých zamokřených půdách trpí kořeny. Výsadba se provádí na jaře od března do dubna nebo na podzim od října do listopadu, u kontejnerovaných stromků i déle při nezamrzlé půdě. Doporučený rozestup je zhruba 8–10 m. Sklizeň nastává nejčastěji od druhé poloviny září do října, kdy zelený oplodí praská a ořechy se snadno uvolňují. Po sklizni se ořechy suší v jedné vrstvě na vzdušném místě, aby se snížilo riziko plísní a jádra si udržela barvu i aroma. Mrazuvzdornost vyzrálého dřeva se uvádí okolo -25 °C, mladé stromky prospívají s mulčem a ochranou kmínku proti okusu. Řez se omezuje na výchovný a zdravotní, vhodné období bývá v létě po vyzrání výhonů, protože zimní řez může výrazněji „slzet“ a zvyšovat riziko infekcí. Zálivka je důležitá hlavně v prvních 2–3 letech po výsadbě a v suchých létech během nalévání plodů, hnojení obvykle postačí kompostem a jarní dávkou dusíku. Pěstování v nádobě dává smysl jen krátkodobě, protože kořenový systém rychle zesílí a vyžaduje prostor. V deštivých jarech se může objevit bakteriální skvrnitost ořešáku a houbové skvrnitosti listů, plody mohou poškozovat vrtule ořechová nebo obaleči. Pod korunou se uplatňuje juglon, proto se v blízkosti hůře daří citlivějším rostlinám a trávník či štěrk bývají praktickou volbou.

Více na: Návod na pěstování ořešáků

Autor: Nikol | Revize: 15.1. 2026