Ostrožka 'Pacific-Serie Astolat' - Delphinium 'Pacific-Serie Astolat' Delphinium 'Pacific-Serie Astolat'

Detailní popis produktu

Ostrožka 'Pacific-Serie Astolat' - ostrožka z proslulé skupiny Pacific Giant, kterou v Kalifornii ve 30. a 40. letech 20. století vyšlechtil Frank Reinelt a později se rozšířila i jako selekce Benary’s Pacific. Rostlina tvoří přízemní růžici hluboce dělených listů a v době květu vyrůstají silné lodyhy vysoké obvykle 1,5–1,8 m při šířce trsu zhruba 0,6–0,8 m. Od června do srpna se postupně odspodu otevírají velké poloplné květy v růžových až lila odstínech, často s kontrastní „včelkou“ ve středu, která zvýrazní kresbu květu i na dálku. Květy jsou vyhledávané čmeláky a včelami a dlouhé stonky patří k tradičním řezaným květinám pro letní kytice. Celá rostlina je jedovatá při požití a šťáva může dráždit kůži, proto se při manipulaci hodí rukavice. V kompozici působí nejlépe v pozadí záhonů s růžemi, pivoňkami, řebříčky, plamenkami a okrasnými travinami, kde tvoří svislou protiváhu k bohatě olistěným trvalkám. Díky své barvě a tvaru jsou květy velmi oblíbené i ve váze. Je ideální volbou pro každého, kdo chce do zahrady přidat elegantní vertikální prvek v intenzivních barvách. Její kompaktní velikost ji činí snadno využitelnou v menších zahradách nebo na okrajích záhonů.

Pěstování: Prospívá na plném slunci, případně v lehkém polostínu, v závětří a v teplejším mikroklimatu, protože vítr snadno láme květní stvoly. Půda vyhovuje hlubší, humózní a živná, mírně vlhká, ale dobře propustná, v těžších půdách je důležitá drenáž a vyvýšení, aby kořenový krček v zimě nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od března do listopadu, se zajištěním zálivky při teplých měsících. Zálivka je nejdůležitější v době růstu a nasazování poupat, půda nemá dlouhodobě vysychat a vhodná je zálivka ke kořenům bez smáčení listů. Hnojení se dělí na jarní start a přihnojení na začátku léta, mulč z kompostu stabilizuje vláhu. Řez zahrnuje odstranění odkvetlých stvolů nízko nad listy a podzimní seříznutí zasychající nadzemní části. V nádobě se používá hlubší květináč s drenážní vrstvou a živným, vzdušným substrátem, zálivka je častější a zimní přemokření se hlídá. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se pohybuje podle skupiny přibližně −25 až −35 °C, mladé výsadby jsou citlivější na zimní vlhkost. Rozestupy se volí podle vzrůstu, nízké grandiflorum 25–30 cm, vyšší elatum 50–70 cm (cca 3–9 ks na m²). Odolnost vůči suchu je spíše nižší až střední. Choroby zahrnují padlí, botrytidy, skvrnitosti listů a hniloby krčků. Škůdci bývají mšice, slimáci, uchošťouři a minující larvy. Vzdušná výsadba a čistý řez obvykle snižují tlak chorob. U vyšších kultivarů se často uplatní nenápadná opora.