Parrotie perská 'Cherry Tips' Parrotia persica 'Cherry Tips'

Detailní popis produktu

Parrotie perská 'Cherry Tips' - pochází z oblasti jižně od Kaspického moře, z lesů severního Íránu a Kavkazu, kde roste na hlubších, humózních půdách. Kultivar 'Cherry Tips' je výběr ceněný pro spolehlivé podzimní vybarvení v třešňově červených tónech a pro časné květenství. Roste jako vícekmenný keř nebo menší strom s hustším větvením, v dospělosti přibližně 4–5 m vysoký a 3–4 m široký. V únoru až březnu, ještě před rašením, se objevují drobné bezkorunné květy tvořené svazečky červených tyčinek v hnědavých listenových šupinách. Listy jsou široce vejčité, 6–10 cm dlouhé, na okraji mírně zvlněné, během léta středně zelené. Na podzim se zbarvují do směsi žluté, oranžové a třešňově červené, přičemž intenzita vyniká na plném slunci. S věkem se objevuje dekorativní odlupčivá borka v šedohnědých mapách, která je atraktivní i v zimě. V kompozici se uplatní jako solitéra, v okraji parkových výsadeb i ve skupině s javorami dlanitolistými, ambroňí nebo s trávami, které podzimní barvy zvýrazní. Jako dlouhověká dřevina dobře snáší městské prostředí a po zakořenění zvládá i letní horko, přitom si drží kompaktnější habitus než základní druh. Jedná se opadavý strom. Vhodná je také pro tvorbu hustých živých plotů, které přinášejí zahradě elegantní ráz a osobitost.

Parrotie perská latinsky Parrotia persica, představuje strom původem z Asie, konkrétně z oblastí na úpatí hor Severního Íránu a Ázerbájdžánu. V těchto regionech je běžné nalézt Parrotii perskou v rámci smíšených lesů. Rozkvétá v únoru až březnu, ještě před tím, než začnou rašit listy. Její květy připomínají červené až vínové střapce, podobné těm u vilínu. Keř může dorůstat až do výšky 5 m, případně vyrůst až do výšky 10 m jako menší strom. Je vícekmenný a má široce rozloženou korunu. Borka má hnědo-šedou barvu a většinou se uvolňuje ve větších plátech, zanechávajíc za sebou skvrny, které postupně tmavnou. Listy jsou opadavé, střídavé, mají tupý a zaokrouhlený tvar a dosahují délky 5 až 20 cm. Jsou poměrně tuhé a kožovité, s krásně zeleným, lesklým povrchem. Brzy raší a dlouho setrvávají na větvích. Na podzim se jejich barvy proměňují do nádherných odstínů červené, žluté, oranžové a přecházejí až do zlatavě ohnivě červených tónů. Parrotie perská snáší dobře sušší půdy, dokáže prospívat i v chudších půdách a má ráda slunná stanoviště, nicméně zvládá i polostín. Co se týče nároků na půdu, není příliš náročná na kvalitu. Dobře se adaptovala na půdy neutrální, mírně kyselé i zásadité. Vyniká v toleranci vůči řezu, ale nevyžaduje ho často, jelikož přirozeně roste a vyvíjí se do pravidelného tvaru. Je oblíbená jako solitérní strom v zahradě a skvěle ladí v kombinaci s jehličnany. Vhodná je také pro tvorbu hustých živých plotů, které přinášejí zahradě elegantní ráz a osobitost.

Pěstování: Pro pěstování je vhodné slunné i polostinné stanoviště, na výsušných a větrných místech bývá lepší lehké přistínění a závětří. Nejlépe prospívá v hlubší, propustné půdě s vyšším podílem humusu, která drží rovnoměrnou vláhu, bez dlouhodobého zamokření. Reakce půdy se osvědčuje mírně kyselá až neutrální, orientačně pH 5,5–7,0. Po výsadbě se doporučuje mulč z kůry nebo listovky a pravidelná zálivka v prvních 2–3 letech, později strom lépe snáší i kratší sucho. Pro intenzivní podzimní barvy bývá důležitá vláha v létě a na začátku podzimu stále. Hnojení se obvykle řeší kompostem na jaře nebo vyváženým hnojivem pro okrasné dřeviny. Řez nebývá nutný, případné korekce tvaru se provádějí po odkvětu nebo v létě. Mrazuvzdornost se u kultivaru uvádí kolem -26 až -29 °C, mladé rostliny ocení ochranu kořenů mulčem a stanoviště mimo mrazové kotliny. Dřevina bývá zdravotně spolehlivá, občas se mohou objevit mšice na mladých výhonech nebo skvrnitosti listů při dlouhodobě vlhkém létě. Výsadba kontejnerovaných rostlin je vhodná od března do listopadu. Při výsadbě do aleje se obvykle volí rozestup přibližně 2–3 m podle požadované hustoty.

Autor: Kristýna | Revize: 13.02.2026