Patisovec převislý Glyptostrobus pensilis

Detailní popis produktu

Patisovec převislý - vzácný a exotický jehličnatý strom, který je považován za žijící fosilii. Tento strom je jediným druhem rodu Glyptostrobus a patří do čeledi cypřišovitých (Cupressaceae). Je původem z jihovýchodní Asie, konkrétně z Číny a Vietnamu. Patisovec je poloopadavý strom vysoký 20 až 25 m, který vyrůstá z mohutných kořenů uzpůsobených pro růst v mokru. Z kořenů po stranách rostou do šíře až 6 m od kmene vzduchové kořeny, které pomáhají stromu dýchat v bahnité půdě. Patisovec převislý je středně velký až velký strom s kuželovitou korunou, která může být poměrně široká. Jeho větve mají tendenci převisat dolů, což dává stromu elegantní a působivý vzhled. Jeho koruna se může rozprostírat až do stran, což přispívá k jeho atraktivitě. Jeho jehlice jsou jemné, tmavě zelené až šedomodré barvy, připomínající jehličí. Na podzim může Patisovec převislý nabývá nádherného podzimního zbarvení, když jeho jehlice přecházejí do odstínů oranžové, červené nebo zlatavě hnědé. Přirozeně roste v močálech a na březích vodních toků a vodních ploch, tradičně je vysazován u rýžových polí. Patisovec převislý je vzácným a ceněným stromem pro svůj jedinečný vzhled, historický význam a dekorativní hodnotu v krajinářství. 

Pěstování: V podmínkách ČR vyžaduje chráněné mikroklima a teplejší polohy, ideálně závětří a dlouhé léto. Nejlépe roste na plném slunci, snese i světlý polostín. Půda je vhodná trvale vlhká až mokrá, humózní, s dobrou zásobou živin, pH přibližně 5,5–7,0. Dřevina dobře snáší zamokření i výsadbu k vodní hraně, naopak v suchu se růst zpomaluje a jehličí může předčasně zasychat. Výsadba se provádí od března do října s předností jara, u podzimní výsadby je vhodné počítat s delší dobou zakořenění. Mrazuvzdornost se v evropských zdrojích uvádí přibližně do –10 až –12 °C, proto se doporučuje zimní mulč a ochrana mladých rostlin v prvních letech. Řez se obvykle nevyžaduje, odstraňují se pouze suché nebo poškozené větve. Možné problémy představuje přísušek a v těžkých, stojatě podmáčených půdách bez okysličení kořenů také houbové choroby kořenů. Vhodné je ponechat kolem kmene nezapojený kruh mulče 5–8 cm a v létě doplňovat vláhu zejména u nových výsadeb. Hnojení stačí mírné, na jaře kompost nebo pomalu uvolňující organominerální hnojivo, příliš vysoké dávky dusíku vedou k měkkému, hůře vyzrávajícímu pletivu. Při pěstování v nádobě je nutná prostorná nádoba a stále vlhký, ale strukturální substrát s podílem jílu a kůry, v zimě pak ochrana kořenového balu proti promrznutí. V dospělosti lze v zahradách očekávat přibližně 10–15 m výšky a 4–6 m šířky, podle vláhy a délky vegetace; pro solitérní výsadbu se ponechává odstup alespoň 4–5 m od dalších dřevin a staveb. Růst je střední, nejlépe prospívá tam, kde se kombinuje slunce a vlhká půda, například u potůčků, retenčních nádrží nebo v okrajích rašelinišť. Z hlediska škůdců bývá v Evropě většinou bez významných problémů, u oslabených rostlin se mohou objevit mšice nebo žíravý hmyz na mladých výhonech.

Autor: Kristýna | Revize: 20.02. 2026