Perovskie lebedolistá - Perovskia atriplicifolia

Detailní popis produktu

Perovskie lebedolistá - suchomilný polokeř z čeledi hluchavkovitých, pocházející z oblastí západní Číny, Himálaje a přilehlé střední Asie. V přírodě roste na slunných, kamenitých svazích a v řídkých stepních porostech, kde voda rychle odtéká. V zahradě vytváří dřevnatý trs s množstvím bělavých, jemně plstnatých stonků. Listy jsou hluboce laločnaté, šedozelené až stříbřité, na dotek sametové a aromatické s bylinným nádechem připomínajícím šalvěj. Od července do října se na koncích výhonů zvedají vzdušné, větvené klasy drobných dvoupyských květů modrofialové až levandulově modré barvy. Tmavší kalichy často drží strukturu i po odkvětu a v zimě zůstává v záhonu jemná kostra stonků. Rostlina dorůstá nejčastěji 90–120 cm na výšku a 60–90 cm do šířky, působí jako lehký závoj mezi trvalkami a velmi dobře se kombinuje s růžemi, třapatkami, zápleváky i okrasnými travami. Květy jsou včelomilné a vyhledávané také motýly, laty se uplatní i k řezu do vzdušných vazeb. V teplém podzimu může kvetení pokračovat ještě na přelomu října, aniž by rostlina působila těžce, a v moderních výsadbách často nahrazuje levanduli tam, kde je půda sušší a vápenitá.

Pěstování: Vyžaduje pro dobrý růst plně osluněné, teplé stanoviště, ideálně v mírném závětří, kde není vystavena dlouhodobému zimnímu podmáčení. Nejlépe prospívá v lehké až středně těžké, dobře odvodněné hlinitopísčité půdě s neutrálním až mírně zásaditým pH 6,5 až 8,0, která v zimě nezůstává dlouho mokrá. V těžších jílovitých půdách se rostliny vysazují na mírný val a k zemině se přidává písek či štěrk, aby kořeny měly dostatek vzduchu a netrpěly hnilobami. Rostliny lze sázet po celou sezónu v rozestupech 40 až 60 cm, v plošných výsadbách přibližně 3 až 5 kusů na metr čtvereční. Po výsadbě je několik týdnů nutná pravidelnější zálivka, po zakořenění perovskie dobře snáší letní sucha a krátkodobé přísušky, avšak špatně snáší dlouhodobé přemokření. Hnojení se volí střídmé, postačí každoroční jarní dávka kompostu či pomalu rozpustného hnojiva pro kvetoucí trvalky, nadbytek dusíku vede k měkkým, polehávajícím výhonům. Na jaře před rašením se staré výhony seřezávají přibližně 10 až 20 cm nad zemí, čímž se podpoří tvorba silných mladých výhonů s bohatým nasazením květů. V našich podmínkách je perovskie dobře mrazuvzdorná zhruba do −23°C, v první zimě po výsadbě prospívá lehký mulč z listí nebo kůry kolem kořenů.V nádobách se perovskie pěstuje v prostorných květináčích s kvalitní drenáží, kde vyžaduje pravidelnější zálivku, avšak mezi jednotlivými zálivkami ocení mírné proschnutí substrátu.

Autor: Nikol | Revize: 5.2. 2026