Pieris 'Red Mill' Pieris japonica 'Red Mill''

Detailní popis produktu

Pieris 'Red Mill' - stálezelený okrasný kultivar charakteristický především výrazně červenými mladými přírůstky, lesklými tmavě zelenými listy a bílými květy. Barevný kontrast mezi mladým a vyzrálým olistěním je nejvýraznější na jaře, nové přírůstky se však mohou objevovat také později během vegetace. Roste pomalu až středně rychle, hustě, vzpřímeně až široce keřovitě. V mládí je poměrně kompaktní, později vytváří vyšší zaoblený keř. V dospělosti zpravidla dosahuje přibližně 1,5–2 m výšky a 1–1,5 m šířky, ve velmi vysokém věku může být za příznivých podmínek i mohutnější. Listy jsou stálezelené, kožovité, lesklé, úzce eliptické až kopinaté, přibližně 5–10 cm dlouhé. Vyzrálé listy mají sytě až tmavě zelenou barvu. Nové listy raší nápadně sytě červeně až karmínově červeně, následně přecházejí přes bronzově červené a bronzové odstíny do zelené. Červené zbarvení mladých přírůstků bývá výrazné a poměrně dlouho přetrvává. Květní poupata se zakládají již během předchozího roku a zůstávají na keři přes zimu. Kvete zpravidla v březnu až dubnu, někdy až do začátku května. Květy jsou drobné, bílé až krémově bílé, baňkovitě zvonkovité, vzhledem připomínající květy konvalinky. Jednotlivé květy jsou uspořádány v početných převislých, bohatě větvených hroznovitých latách, které vyrůstají zejména na koncích výhonů. Bílé květy vytvářejí výrazný kontrast s tmavým stálezeleným olistěním a později také s červenými mladými přírůstky. Po odkvětu se mohou vytvořit drobné kulovité tobolky, které během dozrávání hnědnou a nemají výraznější okrasnou hodnotu. Stejně jako ostatní pierisy obsahuje rostlina toxické látky a není určena ke konzumaci. Je dobře mrazuvzdorný, přibližně do −23 až −26 °C. Při velmi silných mrazech mohou být citlivější především nejmladší výhony a květní poupata.

Pěstování: Pieris se pěstuje v polostínu, případně v lehčím stínu, kde má stabilnější vlhkost. Plné slunce mu vyhovuje jen ve vlhké a studené půdě, jinak může docházet k popálení listů. Půda má být kyselá, s pH 4,5-5,5, humózní, dobře propustná, trvale mírně vlhká, ale bez přemokření. Rostliny se vysazují od března do října. Mulč z borové kůry stabilizuje pH a udržuje vlhkost. V nádobách se používá substrát pro rododendrony. Zálivka je nezbytná zejména v létě a po výsadbě. Hnojení se provádí nízkými dávkami hnojiv určených pro kyselomilné rostliny. Řez není obvykle nutný, po odkvětu je možné odstranit odkvetlá květenství nebo upravit tvar. Mrazuvzdornost dospělých rostlin dosahuje přibližně -20 °C, v horských oblastech je vhodné zimní zastínění před jarním sluncem. Choroby se vyskytují především při špatné drenáži, kde může docházet k napadení kořenů houbami způsobujícími vadnutí.

Autor: Kamila | Revize: 9. 9. 2026