Plamének 'Emilia Plater'

Detailní popis produktu

Plamének 'Emilia Plater' - patří do skupiny viticella, která pochází z jižní Evropy a je ceněná pro spolehlivý růst a dobrou odolnost. Kultivar vznikl v Polsku a v zahradách se používá jako lehký, vzdušný popínavý prvek. Rostlina tvoří tenčí, pružné, silně větvené výhony, které se ovíjejí kolem opor a dorůstají výšky přibližně 3–4 m. Listy jsou lichozpeřené, s menšími zelenými lístky, které během sezony dobře kryjí konstrukce a vytvářejí příjemný stín. Květy jsou jednoduché, široce hvězdovité, velké přibližně 6–8 cm, složené obvykle ze čtyř až šesti úzkých okvětních plátků v jemně modrofialovém odstínu, často s o něco tmavší středovou žilkou. Prašníky bývají žlutavé, a dodávají květům jemný kontrast. Kvetení probíhá od června do září, při dobré péči se květy objevují po delší období a rostlina postupně zahušťuje výhony. Plamének ‘Emilia Plater’ se uplatní na pergolách, pletivových plotech, sloupech i v korunách nižších stromů, kde proplétá větve a dodává výsadbě lehkost. Vhodná je i kombinace s růžemi popínavými nebo s vyššími keři, jejichž keřovou kostru dokáže během sezony překrýt. Patří do 3. skupiny plaménků, určující jejich řez.

Pěstování: Plaménky vyžadují slunné až polostinné stanoviště s chladnější, zastíněnou kořenovou zónou. Vrcholky výhonů prospívají na světle, kořeny lépe v polostínu, proto se v okolí paty rostlin často vysazují nižší trvalky nebo se používá mulč. Půda má být hlubší, humózní, dobře propustná s dostatkem živin a stálou, mírnou vlhkostí. Vhodné pH se pohybuje kolem 6–7. V těžších jílovitých půdách je vhodné přidat písek a kompost, v lehkých písčitých půdách pomáhá mulč z kůry. Rostliny se vysazují přibližně 30–40 cm od opory. Kořenový krček bývá mírně zahloubený pod úroveň okolního terénu, což zvyšuje odolnost a podporuje tvorbu nových výhonů. Na jeden běžný metr opory se používá 1–2 rostliny podle požadované hustoty. V prvním roce se udržuje půda rovnoměrně vlhká, později plamének krátkodobé sucho snáší, delší období bez vody však omezuje kvetení. Na jaře se přidává kompost nebo hnojivo pro kvetoucí trvalky. Kvete na starších i částečně na nových výhonech. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje přibližně do −25 °C, před zimou mladé sazenice chráníme navrstvením posekané trávy nebo chvojím, aby rostlina nevymrzla. Při dlouhotrvajícím vlhku může rostlina trpět vadnutím plaménků, proto je vhodné vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a střídmé hnojení dusíkem.

Autor: Kristýna | Revize: 04.12.2025

Řez plaménků:

1. skupina - je tvořena skupinou plaménků kvetoucích cca od května na krátkých letorostech vyrůstajících ze starého dřeva. Řez u této skupiny není nutný (případně pouze krátce po odkvětu).

2. skupina -  je tvořena skupinou plaménků kvetoucích na začátku léta. Květy se tvoří v průběhu května a června na loňských výhonech; poté se objevují ještě v menší míře v srpnu a v září. Řez by měl být jemný, cca 1,5m nad zemí, provedený v příznivém počasí v období od listopadu do března. Před rašením se odstraňují pouze slabé a odumřelé výhony.

3. skupina - je tvořena velkokvětými plaménky kvetoucími v létě. U nich je nutný každoroční silný řez. U mladých sazenic se výhony zkracují cca 0,2-0,4m na zemí, starší necháme vyšší, cca 0,3-0,5m nad zemí. Řez provádíme v příznivém počasí v období od listopadu do začátku března - nejvhodnější je období, kdy již začínají vyrážet pupeny.