Plamének 'Jan Pawel II'

Detailní popis produktu

Plamének 'Jan Pawel II' - polský velkokvětý plamének z okruhu raně až středně kvetoucích kultivarů, vyšlechtěný Stefanem Franczakem na konci 70. let. Název připomíná papeže Jana Pavla II., což z rostliny dělá nejen okrasný, ale i symbolicky vnímaný prvek zahrady. V našich podmínkách vytváří opadavou popínavou liánu vysokou přibližně 3–4 m a širokou kolem 1–1,5 m, podle kvality půdy a velikosti opory. Výhony jsou poměrně tenké, pružné, k opoře se přichycují řapíky listů, proto snadno porůstají pergoly, drátěné ploty, dřevěné sloupky nebo starší keře. Listy jsou zelené, zpeřené až trojčetné, během sezony vytvářejí souvislý plášť, který na podzim opadá a uvolňuje konstrukci. Květy o průměru kolem 13–15 cm se objevují od června do září, nejprve téměř čistě bílé, v druhé polovině léta s více patrným růžovým pruhem středem okvětních plátků. Střed zdobí kontrastní prašníky v tmavším odstínu, které dodávají květu hloubku. Na tmavém pozadí zdiva nebo jehličnanů působí květy jako světelné skvrny a přitahují zrak i na větší vzdálenost. Díky kombinaci výšky a jemné barevnosti se kultivar uplatní v moderních i venkovských zahradách, v městských dvorech i u vstupů do domu, kde zvýrazní vertikální architektonické linie. Vysazený k růžím, plaménkům s tmavými květy nebo k hortensiím vytváří harmonické barevné přechody. Květy přitahují opylující hmyz, zvláště drobné včely a pestřenky, všechny části rostliny jsou však při požití jedovaté. Patří do 2. skupiny plaménků určující jejich řez.

Pěstování: Plaménky vyžadují slunné až polostinné stanoviště s chladnější, zastíněnou kořenovou zónou. Vrcholky výhonů prospívají na světle, kořeny lépe v polostínu, proto se v okolí paty rostlin často vysazují nižší trvalky nebo se používá mulč. Půda má být hlubší, humózní, dobře propustná s dostatkem živin a stálou, mírnou vlhkostí. Vhodné pH se pohybuje kolem 6–7. V těžších jílovitých půdách je vhodné přidat písek a kompost, v lehkých písčitých půdách pomáhá mulč z kůry. Rostliny se vysazují přibližně 30–40 cm od opory. Kořenový krček bývá mírně zahloubený pod úroveň okolního terénu, což zvyšuje odolnost a podporuje tvorbu nových výhonů. Na jeden běžný metr opory se používá 1–2 rostliny podle požadované hustoty. V prvním roce se udržuje půda rovnoměrně vlhká, později plamének krátkodobé sucho snáší, delší období bez vody však omezuje kvetení. Na jaře se přidává kompost nebo hnojivo pro kvetoucí trvalky. Kvete na starších i částečně na nových výhonech. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje přibližně do −25 °C, před zimou mladé sazenice chráníme navrstvením posekané trávy nebo chvojím, aby rostlina nevymrzla. Při dlouhotrvajícím vlhku může rostlina trpět vadnutím plaménků, proto je vhodné vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a střídmé hnojení dusíkem.

Autor: Kristýna | Revize: 05.12.2025

Řez plaménků:

1. skupina - je tvořena skupinou plaménků kvetoucích cca od května na krátkých letorostech vyrůstajících ze starého dřeva. Řez u této skupiny není nutný (případně pouze krátce po odkvětu).

2. skupina -  je tvořena skupinou plaménků kvetoucích na začátku léta. Květy se tvoří v průběhu května a června na loňských výhonech; poté se objevují ještě v menší míře v srpnu a v září. Řez by měl být jemný, cca 1,5m nad zemí, provedený v příznivém počasí v období od listopadu do března. Před rašením se odstraňují pouze slabé a odumřelé výhony.

3. skupina - je tvořena velkokvětými plaménky kvetoucími v létě. U nich je nutný každoroční silný řez. U mladých sazenic se výhony zkracují cca 0,2-0,4m na zemí, starší necháme vyšší, cca 0,3-0,5m nad zemí. Řez provádíme v příznivém počasí v období od listopadu do začátku března - nejvhodnější je období, kdy již začínají vyrážet pupeny.