Planika obecná 'Mercurius' Arbutus unedo 'Mercurius'

Detailní popis produktu

Planika obecná 'Mercurius' - pochází ze Středomoří a atlantského pobřeží západní Evropy, kde roste na slunných, kamenitých svazích a v křovinách makchie. Odrůda 'Mercurius' je novější, licenčně chráněná selekce uvedená na trh kolem roku 2020 ve Francii ve školce Pépinières du Bocage, v evropských licenčních databázích se uvádí jako kompaktní forma vhodná do nádob i pro nízké živé ploty. Habitus je hustý, zakulacený a dobře větvený, listy jsou nápadně užší než u základního druhu a mladé rašení může mít načervenalý tón. V dospělosti se odrůda obvykle pohybuje okolo 1,8–2,5 m na výšku a 1,5–2 m do šířky, při pravidelném lehkém řezu zůstává ještě kompaktnější. Květy jsou drobné, zvonkovité, v hroznech, nejčastěji krémově bílé až světle růžové, objevují se od září do listopadu. Současně se na rostlině často vybarvují kulaté, bradavičnaté plody, které dozrávají přibližně od listopadu do února. Plody jsou jedlé, s vyšším podílem cukrů a aromatik, uplatňují se v kuchyni zejména po tepelném zpracování, například do džemů, kompotů nebo domácích likérů. Květy jsou atraktivní pro opylovače a v teplejších podmínkách může rostlina nést květy i plody současně, což prodlužuje okrasný efekt do zimy.

Pěstování: Prospívá na plném slunci, v teplém závětří a v chráněném mikroklimatu, ideálně u jižní či západní stěny. Půda bývá nejlepší lehká až střední, humózní a dokonale drenážovaná, protože trvalé zamokření podporuje kořenové hniloby. Doporučené pH se osvědčuje přibližně 5,5–7,5, druh snáší i mírně vápenité půdy, pokud voda rychle odtéká. Výsadba kontejnerovaných rostlin se obvykle provádí březen–říjen, v chladnějších oblastech je bezpečnější jaro. Kvete nejčastěji říjen–prosinec, plody dozrávají pomalu přibližně 12 měsíců a sklizeň připadá obvykle listopad–únor, kdy jsou plně vybarvené a lehce měknou. Zálivka se vede pravidelně v prvním roce, později je rostlina odolná vůči suchu, přesto prospívá při občasném hlubším zavlažení v dlouhých vedrech. Hnojení vyhovuje střídmé, na jaře a na začátku léta, v nádobách se často volí menší dávky častěji. Řez se omezuje na odstranění suchých větví a lehké tvarování po odkvětu, silný řez omezuje kvetení. Mulč z kůry nebo štěrku stabilizuje vlhkost a chrání kořenovou zónu, v zimě tlumí výkyvy teplot. Pro pěstování v nádobě se volí kontejner s drenáží a vzdušný substrát, zimování je vhodné světlé a chladné 2–8 °C. Mrazuvzdornost se v praxi uvádí zhruba -10 až -15 °C, mladé rostliny bývají citlivější a v mrazových kotlinách se uplatňuje zimní kryt i ochrana před vysušujícím větrem. Z chorob se může objevit skvrnitost listů a václavka, ze škůdců mšice, štítenky a svilušky, zejména při suchém přezimování. Rozestupy v zahradě se volí přibližně 1,5–2,5 m, pro nízký živý plot přibližně 0,6–0,8 m.

Autor: Kristýna | Revize: 10.02.2026