Ploštičník hroznatý 'Atropurpurea' - Cimicifuga racemosa 'Atropurpurea'

Detailní popis produktu

Ploštičník hroznatý 'Atropurpurea' - atraktivní oddenkatá trvalka z čeledi pryskyřníkovitých. V přírodě roste v chladnějších oblastech východní Asie, na okrajích lesů a na vlhčích svazích s humózní půdou. Kultivar 'Atropurpurea' patří do skupiny Atropurpurea Group, která je ceněná pro tmavě purpurové až bronzově vínové olistění a načervenalé stonky. Rostlina tvoří pomalu se rozšiřující trs, v dospělosti obvykle 0,5–1 m široký, listy jsou hluboce dělené a během léta se mohou zbarvit více do tmavě zelené s purpurovým nádechem. Koncem léta až na podzim se objevují štíhlé květní klasy s drobnými krémově bílými květy, které jemně voní. Květenství působí jako lehký závoj nad listy, často od srpna do října s vrcholem v září. Je vyhledávané opylovači a do zahrady přináší nektar v době, kdy stínové záhony mívají méně květů. Všechny části rostliny jsou při pozření toxické. V kompozici funguje jako vertikální akcent k bohyškám, kapradinám, čechravám, ploštičníku se dobře daří i v sousedství růží ve světlém polostínu, kde tmavé listy zvýrazní barvu květů. Po odkvětu zůstávají dekorativní suché plodenství, květní stonky jsou použitelné i do řezaných vazeb.

Pěstování: V podmínkách ČR prospívá nejlépe v polostínu až v rozptýleném světle, s ochranou před poledním úpalem a vysušujícím větrem. Vyhovuje jí hlubší, humózní a živná půda, rovnoměrně vlhká, ale propustná. V těžších jílech pomáhá přimíchání hrubšího kompostu a písku a vytvoření drenážní vrstvy. Dobře reaguje na mulč z listovky či kompostu, který stabilizuje vláhu i teplotu půdy. Doporučit lze mírně kyselou reakci půdy přibližně pH 5,0–6,5. Výsadba se obvykle provádí na jaře od března do května nebo na podzim v září až říjnu, kdy je půda teplá a vlhká. V období sucha je užitečná doplňková zálivka, protože dlouhé přísušky zkracují kvetení a mohou oslabit olistění. Hnojení obvykle postačí jarním přídavkem kompostu, příliš vysoké dávky dusíku podporují měkký růst. Květní stonky se po odkvětu odstraňují, listy se ponechávají do jara jako přirozená ochrana, případně se seřezávají koncem zimy. Kultivar dorůstá zhruba 120–150 cm výšky a 60–80 cm šířky, pro plný efekt se vysazuje s rozestupem kolem 60 cm, tedy asi 3 rostliny na m². Je mrazuvzdorný přibližně do -34 °C, mladé výsadby ocení zimní mulč. Většinou netrpí chorobami, při přemokření a těžké půdě může docházet k zahnívání kořenů, občas se objeví mšice na mladých výhonech. Pěstování v nádobě je možné jen ve větších nádobách s drenáží a stálou zálivkou, protože kořenový systém ocení hloubku.

Autor: Nikol | Revize: 22.1. 2026