Pomerančovník 'Moro'

Detailní popis produktu

Pomerančovník 'Moro' - patří mezi krvavé pomeranče, jejichž dužnina se při chladnějších nocích zbarvuje do odstínů rubínu a vína vlivem antokyanů. Odrůda vznikla jako pupenová mutace staršího kultivaru 'Sanguinello Moscata' v oblasti Lentini na Sicílii na počátku 19. století a dnes patří k nejrozšířenějším krvavým pomerančům. V nádobách v našich podmínkách dorůstá okolo 1,5–2 m do výšky a přibližně 1–1,5 m do šířky, s kompaktní, mírně kulovitou korunou. Listy jsou stálezelené, kožovité, eliptické, leskle zelené a po promnutí příjemně aromatické. Kvetení probíhá převážně od března do dubna, kdy se na koncích výhonů objevují bílé, hvězdicovité květy v menších chocholících, silně vonné a atraktivní pro opylovače. Plody se tvoří ve shlucích, jsou menší až středně velké, přibližně 4,5–8 cm, s oranžovou slupkou často lehce načervenale probarvenou na osluněné straně. Dužnina je šťavnatá, jemná, od oranžově červené po temně purpurovou, chuť sladkokyselá s výraznými tóny malin, třešní a koření, obvykle s velmi malým množstvím semen. Krvavé pomeranče 'Moro' se využívají k přímému konzumu, pro čerstvé šťávy, sorbety, dezerty i barevně výrazné saláty. Dužnina a slupka obsahují vyšší podíl vitaminu C, antokyanů a dalších antioxidantů, které přispívají k antioxidační aktivitě stravy, proto bývají oblíbené i v moderní kuchyni a nápojích. Odrůda je samosprašná a plodí i jako jediný stromek, přítomnost dalších citrusů však podporuje aktivitu opylovačů a stabilitu úrody.  V interiéru bývá užitečné jemné zatřesení korunou nebo přenos pylu štětečkem pro vyšší násadu.

Pěstování: Pomerančovníky prospívají na velmi světlém místě v teplém závětří, kde koruna bez průvanu dobře vyzrává a plody se vybarvují. Substrát má být vzdušný a rychle odvodněný, s pH 6,0–6,5 a s vyšším podílem draslíku pro vyrovnanou chuť. Osvědčuje se směs pro citrusy nebo vlastní mix zhruba ze 40 % jemné rašeliny či kokosové drti, 30 % vyzrálého kompostu a 30 % minerální složky pro odvodnění, například perlitu, pemzy nebo hrubého křemičitého písku frakce 2–4 mm. Zálivka probíhá rovnoměrně, mezi jednotlivými dávkami mírné proschnutí povrchu, trvalé přemokření zvyšuje riziko fytoftory („vodní plísně“). Od jara do konce léta se používá hnojivo pro citrusy, v květnu a červnu se doporučuje zvýšený podíl draslíku a průběžné doplňování mikroprvků, zejména železa, manganu a zinku. Řez následuje po sklizni, odstraňují se prokřížené a zahušťující výhony a udržuje se světlý střed koruny. V nádobách o objemu 30–50 litrů se vytváří stabilní násada, přesazení po zhruba dvou letech do o něco větší nádoby podporuje vitalitu kořenů. Před prvními mrazíky následuje přesun do světlé chodby nebo zimní zahrady s teplotou 5–10 °C, kde se omezuje zálivka a udržuje se dobrá cirkulace vzduchu. Přezimování se osvědčuje u okna ve světlé garáži s denním světlem, na studené verandě nebo v nevytápěném skleníku s temperací nad 0 °C. Pomerančovníky jsou samosprašné, nicméně při opakovaném kvetení v bytě může mírné zavibrování větví či přirozený pohyb vzduchu zlepšit násadu. 

Autor: Kristýna | Revize: 17.11. 2025 

Více na: Návod na pěstování citrusů