Pomerančovník 'Sikeri'

Detailní popis produktu

Pomerančovník 'Sikeri' - odrůda pomerančovníku sladkého ze skupiny tzv. cukrových pomerančů, kam patří i Meski či Succari. Tyto odrůdy se tradičně pěstují v severní Africe a západním Středomoří, kde jsou ceněny pro velmi sladkou, nízkokyselou chuť plodů. 'Sikeri' vytváří středně silně rostoucí stromek s kulovitou až mírně zploštělou korunou, v nádobě obvykle dorůstající asi 2–2,5 m na výšku a okolo 1,5–2 m na šířku podle řezu. Větve nesou lesklé, kožovité, tmavě zelené listy podlouhle vejčitého tvaru a na mladém dřevě se objevují krátké trny. V květnu a červnu rozkvétají bílé květy o velikosti 2–3 cm, uspořádané jednotlivě nebo v menších svazečcích, s typickou intenzivní citrusovou vůní. V teplejším prostředí se může objevit i druhá, slabší vlna kvetení koncem léta. Plody jsou kulovité až mírně zploštělé, průměrně 6–8 cm velké, s tenkou oranžovou slupkou a světle oranžovou, velmi šťavnatou dužninou. Chuť je výrazně sladká s minimální kyselostí, proto bývá odrůda označována jako „cukrový pomeranč“ a je vhodná pro děti i ty, kteří hůře snášejí kyselé ovoce. V podmínkách Středomoří dozrávají plody od října do prosince, při pěstování v nádobách ve střední Evropě obvykle přecházejí do zralosti v zimě, přibližně od prosince do února. Plody se používají především k přímé konzumaci, lisování šťáv a do dezertů, jsou zdrojem vitaminu C a dalších antioxidantů.

Pěstování: Pomerančovníky prospívají na velmi světlém místě v teplém závětří, kde koruna bez průvanu dobře vyzrává a plody se vybarvují. Substrát má být vzdušný a rychle odvodněný, s pH 6,0–6,5 a s vyšším podílem draslíku pro vyrovnanou chuť. Osvědčuje se směs pro citrusy nebo vlastní mix zhruba ze 40 % jemné rašeliny či kokosové drti, 30 % vyzrálého kompostu a 30 % minerální složky pro odvodnění, například perlitu, pemzy nebo hrubého křemičitého písku frakce 2–4 mm. Zálivka probíhá rovnoměrně, mezi jednotlivými dávkami mírné proschnutí povrchu, trvalé přemokření zvyšuje riziko fytoftory („vodní plísně“). Od jara do konce léta se používá hnojivo pro citrusy, v květnu a červnu se doporučuje zvýšený podíl draslíku a průběžné doplňování mikroprvků, zejména železa, manganu a zinku. Řez následuje po sklizni, odstraňují se prokřížené a zahušťující výhony a udržuje se světlý střed koruny. V nádobách o objemu 30–50 litrů se vytváří stabilní násada, přesazení po zhruba dvou letech do o něco větší nádoby podporuje vitalitu kořenů. Před prvními mrazíky následuje přesun do světlé chodby nebo zimní zahrady s teplotou 5–10 °C, kde se omezuje zálivka a udržuje se dobrá cirkulace vzduchu. Přezimování se osvědčuje u okna ve světlé garáži s denním světlem, na studené verandě nebo v nevytápěném skleníku s temperací nad 0 °C. Pomerančovníky jsou samosprašné, nicméně při opakovaném kvetení v bytě může mírné zavibrování větví či přirozený pohyb vzduchu zlepšit násadu. 

Autor: Kristýna | Revize: 26.11. 2025 

Více na: Návod na pěstování citrusů