Pomerančovník 'Vainiglia Apireno'

Detailní popis produktu

Pomerančovník 'Vainiglia Apireno' - velmi stará italská odrůda sladkého pomeranče ze skupiny blond pomerančů s mimořádně nízkou kyselostí, známá také jako Vaniglia Apireno di Ribera. Strom je středně silně až silně rostoucí, v nádobách ve středoevropských podmínkách dorůstá obvykle 1,5–2 m výšky a přibližně 1–1,5 m šířky. Koruna je dobře větvená, rozložitá a košatá, větve nesou málo trnů nebo jsou téměř beztrnné. Listy jsou stálezelené, kožovité, eliptické, dlouhé asi 7–10 cm, sytě tmavě zelené a lesklé, po promnutí výrazně vonné. Kvetení probíhá převážně od dubna do května, někdy s menším dozníváním do června. Květy jsou bílé, středně velké, v menších shlucích na koncích mladých výhonů a silně aromatické, což podporuje dobré opylení. Odrůda je samosprašná, úrodu tedy poskytuje i jediná rostlina, v interiéru bývá užitečné jemné zatřesení korunou nebo přenos pylu štětečkem pro vyšší násadu. Plody jsou středně velké, sférické až lehce nepravidelné, mírně zploštělé. Slupka je světle až středně oranžová, středně silná, jemně zrnitá a poměrně dobře loupatelná. Dužnina je měkká, velmi šťavnatá, světle oranžová, bez výrazného červeného zbarvení, bez semen nebo s ojedinělými semeny. Chuť je sladká, s minimální kyselostí, jemná, s lehkým vanilkovým nádechem a příjemnou aromatičností. Plody náleží ke stolním odrůdám, využívají se k přímé konzumaci, do lehce nasládlých šťáv, limonád, ovocných salátů a dezertů. Z hlediska výživy se řadí k běžným pomerančům, jsou zdrojem vitaminu C, cukrů a rostlinných antioxidantů, přičemž nižší kyselost může být příjemná pro osoby, které dávají přednost jemnější chuti. V produkčních oblastech Středomoří začínají plody dozrávat na přelomu října a listopadu, sklizeň často probíhá až do jara, plody dobře drží na stromě.

Pěstování: Pomerančovníky prospívají na velmi světlém místě v teplém závětří, kde koruna bez průvanu dobře vyzrává a plody se vybarvují. Substrát má být vzdušný a rychle odvodněný, s pH 6,0–6,5 a s vyšším podílem draslíku pro vyrovnanou chuť. Osvědčuje se směs pro citrusy nebo vlastní mix zhruba ze 40 % jemné rašeliny či kokosové drti, 30 % vyzrálého kompostu a 30 % minerální složky pro odvodnění, například perlitu, pemzy nebo hrubého křemičitého písku frakce 2–4 mm. Zálivka probíhá rovnoměrně, mezi jednotlivými dávkami mírné proschnutí povrchu, trvalé přemokření zvyšuje riziko fytoftory („vodní plísně“). Od jara do konce léta se používá hnojivo pro citrusy, v květnu a červnu se doporučuje zvýšený podíl draslíku a průběžné doplňování mikroprvků, zejména železa, manganu a zinku. Řez následuje po sklizni, odstraňují se prokřížené a zahušťující výhony a udržuje se světlý střed koruny. V nádobách o objemu 30–50 litrů se vytváří stabilní násada, přesazení po zhruba dvou letech do o něco větší nádoby podporuje vitalitu kořenů. Před prvními mrazíky následuje přesun do světlé chodby nebo zimní zahrady s teplotou 5–10 °C, kde se omezuje zálivka a udržuje se dobrá cirkulace vzduchu. Přezimování se osvědčuje u okna ve světlé garáži s denním světlem, na studené verandě nebo v nevytápěném skleníku s temperací nad 0 °C. Pomerančovníky jsou samosprašné, nicméně při opakovaném kvetení v bytě může mírné zavibrování větví či přirozený pohyb vzduchu zlepšit násadu. 

Autor: Kristýna | Revize: 17.11. 2025 

Více na: Návod na pěstování citrusů