Pomerančovník hořký 'Abers Narrow Leaf'

Detailní popis produktu

Pomerančovník hořký 'Abers Narrow Leaf' - starší odrůda hořkého pomerančovníku, známá od 18. století jako úzkolistá, vrbolistá forma bigarádie, popisovaná v Itálii a později v odborné literatuře jako kultivar vzniklý z hořkého pomerančovníku. Původní druh vznikl křížením pomela (Citrus maxima) a mandarinky (Citrus reticulata) a ve Středomoří se pěstuje jako aromatická dřevina s širokým využitím plodů, květů i kůry. Odrůda se vyznačuje úzkými, podlouhlými, světle až středně zelenými listy připomínajícími listy vrby, které dávají koruně jemný, vzdušný vzhled. Stromek roste středně silně, v nádobě v našich podmínkách obvykle dorůstá okolo 1,5–2 m výšky a 1–1,5 m šířky, větve mají krátké trny a hladkou hnědavou kůru. Na jaře, převážně v dubnu a květnu, se v paždí listů objevují bílé květy s výraznou citrusovou vůní, často po několika kusech, které provoní okolí. Plody jsou podobné sevillským pomerančům, kulovité až mírně hruškovité, o průměru kolem 5–6 cm, slupka je jasně žlutě oranžová, hrbolatá, pevně přiléhavá a aromatická. Dužnina je žlutě jantarová, spíše málo šťavnatá, výrazně hořkokyselé chuti, s cca deseti dílky a malým počtem semen. V nádobách dozrávají plody zpravidla od listopadu do února a na rostlině vydrží delší dobu, v kuchyni se využívají hlavně na marmeládu, kandovanou kůru a dochucení čajů či likérů, podobně jako jiné formy hořkého pomeranče. Hořký pomeranč je bohatý na vitamin C a další rostlinné látky, proto patří k tradičně vyhledávaným citrusům v bylinářství a likérnictví.

Pěstování: Pomerančovníky prospívají na velmi světlém místě v teplém závětří, kde koruna bez průvanu dobře vyzrává a plody se vybarvují. Substrát má být vzdušný a rychle odvodněný, s pH 6,0–6,5 a s vyšším podílem draslíku pro vyrovnanou chuť. Osvědčuje se směs pro citrusy nebo vlastní mix zhruba ze 40 % jemné rašeliny či kokosové drti, 30 % vyzrálého kompostu a 30 % minerální složky pro odvodnění, například perlitu, pemzy nebo hrubého křemičitého písku frakce 2–4 mm. Zálivka probíhá rovnoměrně, mezi jednotlivými dávkami mírné proschnutí povrchu, trvalé přemokření zvyšuje riziko fytoftory („vodní plísně“). Od jara do konce léta se používá hnojivo pro citrusy, v květnu a červnu se doporučuje zvýšený podíl draslíku a průběžné doplňování mikroprvků, zejména železa, manganu a zinku. Řez následuje po sklizni, odstraňují se prokřížené a zahušťující výhony a udržuje se světlý střed koruny. V nádobách o objemu 30–50 litrů se vytváří stabilní násada, přesazení po zhruba dvou letech do o něco větší nádoby podporuje vitalitu kořenů. Před prvními mrazíky následuje přesun do světlé chodby nebo zimní zahrady s teplotou 5–10 °C, kde se omezuje zálivka a udržuje se dobrá cirkulace vzduchu. Přezimování se osvědčuje u okna ve světlé garáži s denním světlem, na studené verandě nebo v nevytápěném skleníku s temperací nad 0 °C. Pomerančovníky jsou samosprašné, nicméně při opakovaném kvetení v bytě může mírné zavibrování větví či přirozený pohyb vzduchu zlepšit násadu. 

Autor: Kristýna | Revize: 25.11. 2025 

Více na: Návod na pěstování citrusů