Pomerančovník hořký 'Castello Mutazione'

Detailní popis produktu

Pomerančovník hořký 'Castello Mutazione' - panašovaná odrůda pomerančovníku hořkého, známá jako okrasná i užitková forma bigarádie z italské zahrady Castello, kde byla popsána jako spontánní mutace. Základní druh Citrus × aurantium vznikl křížením pomela a mandarinky a po staletí patří ke klasickým citrusům oranžerií ve Středomoří. V podmínkách střední Evropy tvoří v nádobě středně silně rostoucí, hustý stromek, který dorůstá přibližně 1,5–2 m výšky a 1–1,5 m šířky. Větve nesou krátké trny, kůra je hnědavá a hladká. Nejvýraznějším znakem jsou podlouhle vejčité až úzce eliptické listy dlouhé až kolem 18 cm, se zeleným základem a nepravidelným žlutošedým panašováním. Řapíky jsou nápadně křídlaté, široké přibližně 1–2 cm, listy tak působí plasticky a koruna má jemnou, téměř akvarelovou kresbu. Jako stálezelený citrus zůstává dekorativní i mimo dobu plodnosti. Na jaře, zpravidla v dubnu a květnu, se v paždí listů objevují bílé, voskovité květy po jednom nebo v menších skupinách, s typicky citrusovou vůní připomínající olej neroli získávaný z hořkých pomerančovníků. Plody jsou menší až středně velké, kulovité, s hrubší, jasně oranžovou slupkou a výrazně aromatickou kůrou. Dužnina je oranžová, šťavnatá, výrazně kyselá s jemnější hořkostí připomínající grep, zatímco kůra zůstává zřetelně hořká. V nádobách v našich podmínkách dozrávají plody obvykle od listopadu do února a na rostlině mohou delší dobu vysetrvat. V kuchyni se uplatňují pro výrobu marmelád, kandované kůry, k ochucení čajů a likérů. Hořké pomeranče bývají ceněny pro obsah vitaminu C a řady rostlinných látek využívaných v potravinářství a tradičním bylinářství.

Pěstování: Pomerančovníky prospívají na velmi světlém místě v teplém závětří, kde koruna bez průvanu dobře vyzrává a plody se vybarvují. Substrát má být vzdušný a rychle odvodněný, s pH 6,0–6,5 a s vyšším podílem draslíku pro vyrovnanou chuť. Osvědčuje se směs pro citrusy nebo vlastní mix zhruba ze 40 % jemné rašeliny či kokosové drti, 30 % vyzrálého kompostu a 30 % minerální složky pro odvodnění, například perlitu, pemzy nebo hrubého křemičitého písku frakce 2–4 mm. Zálivka probíhá rovnoměrně, mezi jednotlivými dávkami mírné proschnutí povrchu, trvalé přemokření zvyšuje riziko fytoftory („vodní plísně“). Od jara do konce léta se používá hnojivo pro citrusy, v květnu a červnu se doporučuje zvýšený podíl draslíku a průběžné doplňování mikroprvků, zejména železa, manganu a zinku. Řez následuje po sklizni, odstraňují se prokřížené a zahušťující výhony a udržuje se světlý střed koruny. V nádobách o objemu 30–50 litrů se vytváří stabilní násada, přesazení po zhruba dvou letech do o něco větší nádoby podporuje vitalitu kořenů. Před prvními mrazíky následuje přesun do světlé chodby nebo zimní zahrady s teplotou 5–10 °C, kde se omezuje zálivka a udržuje se dobrá cirkulace vzduchu. Přezimování se osvědčuje u okna ve světlé garáži s denním světlem, na studené verandě nebo v nevytápěném skleníku s temperací nad 0 °C. Pomerančovníky jsou samosprašné, nicméně při opakovaném kvetení v bytě může mírné zavibrování větví či přirozený pohyb vzduchu zlepšit násadu. 

Autor: Kristýna | Revize: 25.11. 2025 

Více na: Návod na pěstování citrusů