Proso prutnaté 'Sangria' - Panicum virgatum 'Sangria'

Detailní popis produktu

Proso prutnaté 'Sangria' - pochází ze severoamerických prérií a otevřených stanovišť, kde roste na sušších i vlhčích půdách. V praxi se vyhledává jako sazenice prosa prutnatého Panicum virgatum. Kultivar 'Sangria' je kompaktní, trsnatá okrasná tráva s úzkými, plochými listy, které jsou na jaře zelené a od léta se na koncích vybarvují do tmavě červených tónů, na podzim často s příměsí žluté. V červenci až září se nad olistěním zvedají vzdušné, jemně větvené laty drobných klásků v odstínech červenozelené až hnědé, později zesvětlující do béžova. V dospělosti obvykle dorůstá 0,8–1,0 m v květu a 0,5–0,6 m do šířky, takže se uplatní i v menších záhonech. Hodí se do prérijních a štěrkových výsadeb, do smíšených trvalkových záhonů i do nádob, kde poskytuje svislou strukturu a zimní efekt ze stébel a lat. Semena mohou v zimě vyhledávat drobní ptáci, rostlina není jedovatá a obvykle netvoří agresivně se šířící výběžky. V kompozicích se často kombinuje s třapatkami (Echinacea), rozchodníky (Hylotelephium), třtinami (Calamagrostis) nebo šalvějemi (Salvia), kde se uplatní kontrast jemných lat k větším květům a podzimní vybarvení.

Pěstování: Prospívá nejlépe na plném slunci, v polostínu zůstává životaschopné, ale může být řidší a méně pevné, na větrných stanovištích se osvědčuje závětří. Půda vyhovuje písčitohlinitá až hlinitá, středně živná, s dobrou drenáží a bez zimního zamokření, doporučené pH je přibližně 5,5–7,5. Po výsadbě se udržuje rovnoměrná vlhkost první sezonu, zejména v suchých měsících, po zakořenění rostlina snáší přísušek a zálivka bývá potřebná hlavně při dlouhotrvajícím suchu. Hnojení se drží střídmé, na jaře obvykle postačí kompost nebo menší dávka dlouhodobého hnojiva, nadbytek dusíku podporuje poléhání. Suchá stébla se ponechávají přes zimu a odstraňují se řezem 5–10 cm nad zemí na konci zimy nebo v březnu. Mulč ze štěrku či jemné kůry stabilizuje vlhkost a v těžších půdách pomáhá příměs štěrku či vyvýšený záhon proti zahnívání kořenového krčku. V nádobě se pěstuje v propustném substrátu s drenážní vrstvou a s pravidelnější zálivkou, v zimě je vhodné chránit květináč před promrznutím balu. Termín výsadby je březen až listopad, kontejnerované rostliny lze vysazovat po celou sezónu s přihlédnutím k zálivce v suchých měsících. Rozestupy se volí přibližně 50–70 cm podle vzrůstu kultivaru, obvykle 2–4 rostliny na m². Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v našich podmínkách pohybuje kolem −25 až −30 °C, citlivější bývá zimní přemokření mladých výsadeb. Z chorob se mohou objevit rez a listové skvrnitosti při zahuštění a dlouhodobé vlhkosti, škůdci jsou většinou nevýznamní, někdy mšice, pro začátečníky je užitečné počítat s pozdějším jarním rašením teplosezónních trav.

 Autor: Kristýna | Revize: 22.12. 2025