Prvosenka listnatá - Primula frondosa Primula frondosa

Detailní popis produktu

Prvosenka listnatá - horská skalnička z Balkánu, přirozeně vázaná na chladnější a vlhké mikroklima v bulharských pohořích, kde osidluje skalní prahy a štěrbinové porosty s trvale provzdušněnou půdou. V zahradnické praxi se pěstuje jako sazenice Primula frondosa do alpín a kamenných misek. V zahradě tvoří přízemní, často jemně ojíněnou růžici kožovitých listů, obvykle 10–20 cm vysokou a 15–25 cm širokou. Listy jsou oblé až lopatkovité, s celokrajným okrajem a pevnou texturou, takže působí upraveně i mimo sezonu. V dubnu a květnu vyrůstají pevné stvoly 15–25 cm, nesoucí okolík několika nálevkovitých květů v lila až růžově fialových tónech se světlejším očkem. Květy poskytují raný zdroj nektaru a pylu, i když u chladných jarních dnů se aktivita opylovačů soustředí na poledne. Rostlina vyniká v alpínech, na suchých zídkách, ve štěrkových záhonech i v miskách, kde růžice vytváří zelený polštář a květy přidají měkké jarní světlo. V kompozicích ladí s lomikameny, tařicemi, mateřídouškami, netřesky a jemnými kostřavami. U citlivých osob může rostlinná šťáva vyvolat kontaktní podráždění kůže. V zahradách se často kombinuje s drobnými jarními cibulovinami, které prodlouží dobu efektu bez konkurence v létě.

Pěstování: Preferuje slunné stanoviště s ranním nebo pozdním sluncem, případně polostín, zejména v teplejších oblastech ČR. Rostlině prospívá závětří a dobré proudění vzduchu, aby listy po dešti rychle osychaly. Půda se osvědčuje humózní, ale výrazně propustná, se štěrkem nebo hrubým pískem a s reakcí přibližně pH 6,5–7,8, často s podílem vápence. Zálivka má být pravidelná v době zakořeňování a během suchých period, voda však nemá stát u krčku. Rostliny se vysazují od března do října, při letní výsadbě je důležitá stabilní vlhkost bez přemokření. Rozestupy se volí 20–25 cm, což odpovídá přibližně 12–15 rostlinám na m². Přihnojení bývá mírné, spíše na jaře, aby růžice zůstaly kompaktní. Po odkvětu se odstraňují odkvetlé stonky a staré listy. V nádobách se používá minerálnější substrát s drenážní vrstvou a občasné přesazení nebo dělení trsů po odkvětu každé 3–4 roky. Nejčastější potíží je zimní přemokření a hniloba krčku, proto pomáhá vyvýšené stanoviště, štěrkový mulč a u nádob zimní umístění pod přesah střechy. Vyzrálé rostliny jsou mrazuvzdorné zhruba do -34 °C, mladé výsadby může chránit lehký kryt proti střídání mrazu a oblevy. Ze škůdců se mohou objevit slimáci, mšice nebo lalokonosec, při dlouhodobém vlhku také padlí. V létě při vyšších teplotách ocení polostín a rovnoměrnou, mírnou vláhu. U nádob je výhodou možnost přestěhování pod střechu v zimě, kdy přebytečný déšť nejvíc škodí.

Autor: Nikol | Revize: 7.1. 2026