Prvosenka pýřitá - Primula pubescens
Kód: 4896.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Prvosenka pýřitá - botanicky Primula × pubescens, patří do skupiny takzvaných zahradních aurikul. Jde o křížence alpských druhů Primula auricula a Primula hirsuta, přirozeně i zahradně vznikajícího v horských polohách Alp, v botanické literatuře popsaného již roku 1806. Rostlina tvoří přízemní růžici kožovitých, obvejčitých až kopisťovitých listů, často s jemným ojíněním. Na jaře, nejčastěji v dubnu a květnu, vyrůstají krátké pevné stvoly s okolíky 5–15 květů. Barvy jsou proměnlivé od žluté přes červené a fialové odstíny po kombinace s kontrastním světlým očkem, u části rostlin i s lehkou vůní. Dospělý trs obvykle dosahuje 15–20 cm na výšku i šířku. Květy poskytují časný zdroj nektaru a pylu pro jarní opylovače. V zahradních kompozicích působí přesvědčivě mezi kameny, v korytech a na okrajích záhonů, kde dobře ladí s lomikameny, netřesky, nízkými rozchodníky nebo stínomilnějšími dlužichami v polostínu.
Pěstování: Preferuje slunné stanoviště s ranním nebo pozdním sluncem, případně polostín, zejména v teplejších oblastech ČR. Rostlině prospívá závětří a dobré proudění vzduchu, aby listy po dešti rychle osychaly. Půda se osvědčuje humózní, ale výrazně propustná, se štěrkem nebo hrubým pískem a s reakcí přibližně pH 6,5–7,8, často s podílem vápence. Zálivka má být pravidelná v době zakořeňování a během suchých period, voda však nemá stát u krčku. Rostliny se vysazují od března do října, při letní výsadbě je důležitá stabilní vlhkost bez přemokření. Rozestupy se volí 20–25 cm, což odpovídá přibližně 12–15 rostlinám na m². Přihnojení bývá mírné, spíše na jaře, aby růžice zůstaly kompaktní. Po odkvětu se odstraňují odkvetlé stonky a staré listy. V nádobách se používá minerálnější substrát s drenážní vrstvou a občasné přesazení nebo dělení trsů po odkvětu každé 3–4 roky. Nejčastější potíží je zimní přemokření a hniloba krčku, proto pomáhá vyvýšené stanoviště, štěrkový mulč a u nádob zimní umístění pod přesah střechy. Vyzrálé rostliny jsou mrazuvzdorné zhruba do -34 °C, mladé výsadby může chránit lehký kryt proti střídání mrazu a oblevy. Ze škůdců se mohou objevit slimáci, mšice nebo lalokonosec, při dlouhodobém vlhku také padlí. V létě při vyšších teplotách ocení polostín a rovnoměrnou, mírnou vláhu. U nádob je výhodou možnost přestěhování pod střechu v zimě, kdy přebytečný déšť nejvíc škodí.
Autor: Nikol | Revize: 7.1. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
