Pryšec bahenní - Euphorbia palustris

Detailní popis produktu

Pryšec bahenní - statná vytrvalá bylina z čeledi pryšcovitých, původní v mokřadech a říčních nivách velké části Evropy a západní Asie. V české přírodě se váže na vlhké louky, lemy lužních lesů a příkopy v nížinách. V zahradě vytváří vzpřímené, bohatě olistěné trsy obvykle 80–120 cm vysoké a 60–100 cm široké, s hladkými lodyhami a úzkými kopinatými listy svěže zelené barvy. V květnu a červnu se na vrcholcích stonků rozvíjejí velké okolíkovité soukvětí, kde hlavní okrasu tvoří zelenožluté listeny a žluté nektariové žlázky. Po odkvětu se vyvíjejí tobolky a porost zůstává dlouho strukturovaný, na podzim se olistění často vybarvuje do žluta až oranžova. Rostlina je včelomilná, ale stejně jako jiné pryšce obsahuje dráždivou mléčnou mízu, která je jedovatá při požití a může způsobit zánět kůže i očí. V kompozicích se hodí k jezírkům, do dešťových záhonů i do přírodních výsadeb, kde doprovází kosatce, tužebníky, ostřice a orobince.

Pěstování: Pěstování se nejlépe daří na plném slunci, případně v polostínu, zejména tam, kde je půda po většinu sezóny svěží. Vyhovuje živná, humózní zemina s dobrou drenáží, která může být i těžší, pokud nezůstává dlouhodobě bez kyslíku, doporučené pH je přibližně 6,5–7,8. Stanoviště u vody snese i krátkodobé jarní zaplavení, v letním vedru však prospívá lépe v lehkém závětří. Při práci s řezem je vhodné opláchnout rány studenou vodou, aby se míza rychleji srazila. Trsy se po několika letech mohou na jaře dělit, pokud je cílem zmlazení a omezení šířky. Na sušších stanovištích rostlina sice přežívá, ale zkracuje se doba kvetení a listy mohou v létě ztrácet turgor, proto se v teplých oblastech ČR uplatňuje mulč, který zpomaluje výpar. Výsadba probíhá od března do října, po ujmutí se zálivka vede hlavně v obdobích bez srážek. Hnojení postačí na jaře kompostem, v chudších půdách i dávkou dlouhodobě působícího organického hnojiva. Suché stonky se ponechávají přes zimu a porost se zkracuje koncem zimy. Pro dospělou šířku 0,6–1,0 m se volí rozestup 60–80 cm, orientačně 2–3 rostliny na m². Vyzrálé trsy bývají v českém klimatu mrazuvzdorné přibližně do −28 °C. V nádobách se pěstuje spíše výjimečně, a pokud k tomu dochází, doporučuje se hlubší květináč a zimní ochrana kořenového balu. Ze škůdců se mohou objevit mšice na jarních výhonech, při zahuštění porostu pomáhá vzdušnější spon a rovnoměrná vláha. Mírný samovýsev se objevuje hlavně ve vlhké půdě.

Autor: Kristýna | Revize: 23.01. 2026