Pupava bezlodyžná - Carlina acaulis Carlina acaulis

Detailní popis produktu

Pupava bezlodyžná - vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, přirozeně rozšířená v suchých a polosuších trávnících, na vápnitých stráních a horských pastvinách střední a jižní Evropy. V zahradách vytváří nízkou, trsnatě působící růžici, která mívá 15–25 cm výšky a 25–35 cm šířky, v chudší půdě zůstává kompaktní. Listy jsou kožovité, hluboce vykrajované a na okraji ostnité, takže rostlina není vhodná do míst, kde se často prochází bosou nohou. Květní úbory jsou většinou přisedlé nebo na krátkém stvolu do 5–15 cm a v létě, nejčastěji od června do září, dosahují průměru 6–10 cm. Stříbřité, blanitě lesklé zákrovní listeny obklopují hnědavý až žlutohnědý terč trubkovitých květů, který láká včely i drobné motýly. Úbor se při vlhku přivírá, takže působí jako drobný „barometr“ skalky. Dekorativní hlávky se uplatní i ve vazbách, kde po usušení drží tvar a barvu dlouhé měsíce. V minulosti se využíval kořen v lidovém léčitelství, popisované jsou silice a zásobní polysacharid inulin, bez zdravotních tvrzení. V kompozici funguje jako grafický akcent do štěrku a mezi kameny, dobře ladí s rozchodníky, netřesky, kostřavami, mateřídouškami, nízkými kosatci i s modřenci na jaře.

Pěstování: Preferuje plné slunce a velmi propustná půda, ideálně štěrkovitá až kamenitá s příměsí vápence, pH přibližně 6,8–8,2. V těžších jílovitých půdách se uplatňuje vyvýšené stanoviště a drenážní vrstva, protože zimní přemokření vede k zahnívání srdíčka růžice. Jako mulč je vhodnější štěrk než kůra, která drží vlhko. Zálivka je potřebná hlavně po výsadbě a v dlouhém letním suchu, později rostlina hospodaří s vodou úsporně a sucho snáší lépe než přelití. Hnojení se drží střídmé, v chudší půdě si zachovává pevné listy a čistý tvar, v přehnojení bývá měkčí a méně vybarvená. Rostliny se vysazují od března do května nebo v září až říjnu, s rozestupy 25–30 cm, což odpovídá přibližně 9–12 rostlinám na m². Pupava nerada snáší přesazování a rušení kořenů, proto se volí místo natrvalo. Kvetení přichází obvykle od druhého roku, úbory lze ponechat pro semena nebo odstranit ještě před dozráním nažek, pokud se samovýsev nehodí. Mrazuvzdornost se uvádí přibližně do -20 °C, při suché zimě často i níže, problémem bývá spíše mokro než chlad. V nádobě se osvědčuje propustný minerální substrát a zimní ochrana před trvalým deštěm. Zdravé porosty jsou většinou bez potíží, u mladých rostlin se mohou objevit slimáci, ojediněle mšice, a při přemokření houbové hniloby.

Autor: Nikol | Revize: 21.1. 2026