Rdesno bistorta 'Superbum' - Polygonum bistorta'Superbum' Polygonum bistorta 'Superbum'

Detailní popis produktu

Rdesno bistorta 'Superbum' - pochází z horských oblastí Himálaje, kde roste na kamenitých, svěžích loukách a sutích s chladnějším létem. Kultivar 'Superbum' (uváděný také jako Bistorta affinis, dříve Polygonum affine) byl vyselektován pro hustý, kobercový růst a dlouhé období kvetení. Z krátkých, plazivých oddenků vytváří nízké polštáře a postupně souvislou rohož, která stabilizuje půdu a omezuje zaplevelení. Listy jsou úzce eliptické až kopinaté, kožovité a jemně lesklé. V sezóně tmavě zelené, na podzim se barví do bronzových a červenohnědých tónů a v mírných zimách částečně vytrvávají. Květenství tvoří vzpřímené klasy drobných květů s medovou vůní nepatrnou, zato dobře dostupných pro včely a drobné samotářky. Zprvu jsou světle růžové, s věkem tmavnou do karmínových odstínů. Nejčastěji kvete od července do září, při delším létě až do října, po seříznutí odkvetlých klasů může následovat slabší opakování. V kompozicích funguje jako nízký podrost pod keři, lem cestiček i plošná výsadba v přírodních a štěrkových záhonech. Dobře navazuje na kostřavy, ostřice, nízké kakosty, dlužichy a jarní cibuloviny, kterým ponechává prostor v předjaří. Proti běžným vysokým rdesnům (například Persicaria amplexicaulis) zůstává výrazně nižší a nevytváří dominantní trs, ale jemnou, klidnou plochu.

Pěstování: Prospívá na slunci i v polostínu, v teplejších oblastech bývá spolehlivější v lehkém přistínění a v závětří, kde se vysoké lodyhy méně lámou. Vyhovuje mu humózní, živná a rovnoměrně vlhká, ale propustná půda, v těžších půdách pomáhá drenáž a příměs štěrku, v lehkých půdách kompost nebo listovka. Doporučené pH se obvykle pohybuje přibližně 5,5–7,5. Výsadba se provádí od března do května nebo od září do listopadu, s rozestupy 45–60 cm podle bujnosti kultivaru, v ploše přibližně 3–5 rostlin na m². Zálivka je důležitá po výsadbě a při delším suchu, protože přísušek zkracuje dobu kvetení a listy mohou zasychat, zatímco dlouhodobé zamokření v zimě podporuje hniloby. Hnojení obvykle stačí mírné na jaře, ideálně kompostem, u chudších půd se doplňuje vyvážené hnojivo v menší dávce na začátku léta. Po odkvětu se stonky běžně ponechávají do podzimu a seřezávají se až na jaře při rašení, aby chránily kořenový krček a poskytly zimní strukturu záhonu. Mulč z kompostu nebo listovky stabilizuje vláhu a omezuje plevel, u mladých výsadeb je přínosný i jako zimní ochrana. V nádobě se pěstuje spíše přechodně, vyžaduje velkou a hlubokou nádobu s drenáží, humózní substrát a pravidelnou zálivku, v zimě je důležitá ochrana nádoby před dlouhým promrznutím. Mrazuvzdornost se v různých evropských i severoamerických zdrojích uvádí jako vysoká, nejčastěji přibližně -20 až -30 °C, při dobré drenáži a vyzrálých trsech bývá spolehlivá i v chladnějších oblastech. Choroby jsou většinou okrajové, mohou se objevit listové skvrnitosti a padlí při zahuštění, ze škůdců mšice a slimáci na mladých výhonech, prakticky nejdůležitější je prevence přemokření a dostatečný prostor pro proudění vzduchu. Odolnost vůči suchu je střední, pro dlouhé kvetení se osvědčuje čerstvá půda a mulč.

Autor: Kristýna | Revize: 05.02. 2026