Řebříček obecný 'Creme de la Creme' - Achillea millefolium 'Creme de la Creme' Achillea millefolium 'Creme de la Creme'

Detailní popis produktu

Řebříček obecný 'Creme de la Creme'- trvalka otevřených stanovišť, od stepních strání po louky, kde těží z plného slunce a propustné půdy. Kultivar 'Creme de la Creme' patří do nizozemské šlechtitelské série Achillea millefolium Rainbow® a byl uveden jako kompaktnější, méně rozpínavý typ s dlouhým obdobím kvetení. Na pevných, vzpřímených stoncích nese zploštělá květenství 8–10 cm v krémově žlutém odstínu, který v kompozicích změkčuje kontrast a dobře navazuje na bílé a stříbrné trvalky. Květy se objevují obvykle od června do září a při průběžném odstraňování odkvetlých stonků se prodlužuje dekorativnost. V dospělosti dorůstá přibližně 0,6–0,7 m a vytváří trs 0,45–0,60 m široký s jemně děleným, zeleným až šedozeleným, aromatickým olistěním. Uplatňuje se ve smíšených záhonech, prérijních výsadbách i v bílých a pastelových kompozicích, kde ladí s šalvějemi, třapatkami, perovskiemi a okrasnými travami. Květenství je použitelné k řezu, po usušení působí přirozeně v suchých vazbách a je vyhledávané opylovači.

Pěstování: Prospívá na plném slunci, snese i lehký polostín, v něm však kvete méně. Závětří není nutné, důležité je vzdušné místo a teplejší mikroklima u zdi či v prérijním záhonu. Vyhovuje propustná, hlinitopísčitá až štěrkovitá půda s drenáží, protože v zimě nesnáší přemokření. Doporučené pH je přibližně 6,0–7,5. Výsadba se obvykle provádí od března do října. Rozestupy 30–40 cm odpovídají zhruba 6–9 rostlinám na m². Kvetení nastává nejčastěji od června do září, květenství je možné průběžně řezat do vázy i k sušení. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě, po zakořenění je řebříček odolný vůči suchu a lépe snáší přísušek než mokro. Hnojení se volí střídmé, v chudších půdách často stačí jarní přídavek kompostu, přebytek dusíku vede k měkčím stonkům. Odkvetlé lodyhy se zkracují, čímž se prodlužuje další nasazení poupat a porost zůstává kompaktní. Mulč je vhodný minerální, štěrk nebo drť zlepší odtok vody. V nádobě se pěstuje v hlubším květináči s drenážní vrstvou a substrátem s příměsí písku či štěrku, zimní mokro je nejčastější příčinou ztrát. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se uvádí nejčastěji pod −20 °C, u zavedených porostů přibližně do −25 °C. Pro začátečníky je klíčové nepřelévat, nepřehnojovat a jednou za 2–3 roky trsy dělit pro vitalitu, u základního druhu se také hlídá šíření oddenky a samovýsevem. Z chorob se objevuje padlí a rez při zahuštění a vlhku, z kořenových problémů hniloba v těžké půdě. Ze škůdců se mohou vyskytnout mšice na mladých výhonech.

Autor: Kristýna | Revize: 10.02. 2026