Řebříček obecný 'Rainbow Ending Blue' -  Achillea millefolium 'Rainbow Ending Blue' Achillea millefolium 'Rainbow Ending Blue'

Detailní popis produktu

Řebříček obecný 'Rainbow Ending Blue' - patří mezi dlouhověké trvalky otevřených stanovišť a v zahradě připomíná louky a suché stráně, odkud druh Achillea millefolium pochází. Kultivar 'Rainbow Ending Blue' je součástí nizozemské série Achillea millefolium Rainbow® (držitel šlechtitelského sortimentu Verschoor Horticulture) a je ceněný pro barevný posun květů. Zploštělá květenství typu chocholíku se od června do září otevírají světle růžově se žlutými středy a při dozrávání se objevuje jemný namodralý závoj, který působí chladněji než u běžných růžových řebříčků. Rostlina tvoří vzpřímené, kompaktní trsy, které se nerozrůstají agresivně, a v dospělosti dorůstá přibližně 0,6–0,7 m na výšku a 0,45–0,60 m do šířky. Listy jsou kapradinovitě dělené, šedozelené a při promnutí uvolňují kořenité aroma. V kompozicích dobře navazuje na šedolisté trvalky, levandule, perovskie a okrasné trávy, přirozeně zapadá i do přírodních výsadeb. Květy jsou vhodné k řezu a porost je včelomilný, často přitahuje i motýly. Rostlina vydává typické kořenité aroma, které se šíří z listů i květů.

Pěstování: Prospívá na plném slunci, snese i lehký polostín, v něm však kvete méně. Závětří není nutné, důležité je vzdušné místo a teplejší mikroklima u zdi či v prérijním záhonu. Vyhovuje propustná, hlinitopísčitá až štěrkovitá půda s drenáží, protože v zimě nesnáší přemokření. Doporučené pH je přibližně 6,0–7,5. Výsadba se obvykle provádí od března do října. Rozestupy 30–40 cm odpovídají zhruba 6–9 rostlinám na m². Kvetení nastává nejčastěji od června do září, květenství je možné průběžně řezat do vázy i k sušení. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě, po zakořenění je řebříček odolný vůči suchu a lépe snáší přísušek než mokro. Hnojení se volí střídmé, v chudších půdách často stačí jarní přídavek kompostu, přebytek dusíku vede k měkčím stonkům. Odkvetlé lodyhy se zkracují, čímž se prodlužuje další nasazení poupat a porost zůstává kompaktní. Mulč je vhodný minerální, štěrk nebo drť zlepší odtok vody. V nádobě se pěstuje v hlubším květináči s drenážní vrstvou a substrátem s příměsí písku či štěrku, zimní mokro je nejčastější příčinou ztrát. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se uvádí nejčastěji pod −20 °C, u zavedených porostů přibližně do −25 °C. Pro začátečníky je klíčové nepřelévat, nepřehnojovat a jednou za 2–3 roky trsy dělit pro vitalitu, u základního druhu se také hlídá šíření oddenky a samovýsevem. Z chorob se objevuje padlí a rez při zahuštění a vlhku, z kořenových problémů hniloba v těžké půdě. Ze škůdců se mohou vyskytnout mšice na mladých výhonech.

Autor: Kristýna | Revize: 10.02. 2026