Rožec plstnatý 'Silberteppich' - Cerastium tomentosum var. columnae 'Silberteppich'
Kód: 1860.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Rožec plstnatý 'Silberteppich' - patří do čeledi hvozdíkovitých a pochází z kamenitých, osluněných stanovišť jižní Evropy, kde roste v mělkých, vápenitých a dobře odvodněných půdách. Kultivar vytváří kompaktnější, méně agresivně se šířící porost než základní druh, proto se snadno uplatní i v menších kompozicích. Přízemní výhony nesou úzce kopinaté listy hustě plstnaté, stříbřitě šedé až šedozelené, které drží barvu po většinu roku a vyniknou jako světlý podklad pro tmavolisté trvalky. V květnu a červnu se nad listy objevují nízké lodyhy s hvězdicovitými, pětičetnými květy, bílé korunní lístky mají jemné vykrojení a uprostřed kontrastní žluté tyčinky. Rostlina se hodí do skalek, štěrkových záhonů, suchých zídek, na okraje cest i jako podsadba k cibulovinám, kde po odkvětu překryje půdu. Jemně působí vedle tařic, mateřídoušek, rozchodníků, nízkých hvozdíků nebo kostřav, se kterými sdílí nároky na sušší režim. V době kvetení dosahuje obvykle 10–15 cm, listový koberec 5–10 cm a šířka porostu se běžně rozvíjí na 40–60 cm. Po odkvětu dozrávají drobné tobolky se semeny, v praxi se však častěji uplatní vegetativní rozrůstání krátkými výhony, které zaceluje mezery.
Pěstování: Rostlině nejlépe vyhovuje plné slunce a závětří, kde listy zůstávají hustě stříbřité a porost méně trpí chorobami. Půda má být lehká a propustná, ideálně štěrkovitá až písčitá, na těžších jílech se doporučuje drenážní vrstva a příměs hrubého písku nebo štěrku. Reakce půdy bývá vhodná neutrální až mírně zásaditá, přibližně pH 6,5–8,0. Výsadby se obvykle zakládají od března do října, s rozestupy 25–30 cm, což odpovídá zhruba 11–16 rostlinám na m². V prvním roce prospívá pravidelnější zálivka, po zakořenění je rostlina dobře tolerantní k suchu a přehnojení se nevyplácí, protože zvyšuje měkký růst. Po odkvětu se často provádí lehké zkrácení porostu, které podpoří zahuštění a odstraní odkvetlé stonky. Mrazuvzdornost bývá vysoká, přibližně do −34 °C, rizikem však bývá dlouhodobé zimní mokro a utužené půdy, kdy může docházet k zahnívání nebo vyholování středu. V nádobách a korytech se osvědčuje minerálnější substrát s vyšším podílem štěrku a zálivka po proschnutí. Povrchový štěrkový mulč omezuje vyplavování zeminy a zvýrazní bílou barvu květů. V zimě je klíčové zabránit dlouhodobému přemokření, aby porost nezahníval. Z chorob se může objevit hniloba kořenů při přemokření, případně padání klíčních rostlin při výsevu, jinak bývá rožec málo napadaný škůdci.
Autor: Nikol | Revize: 21.1. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
