Šalvěj hajní 'Amethyst' - Salvia nemorosa 'Amethyst' Salvia nemorosa 'Amethyst'

Detailní popis produktu

Šalvěj hajní 'Amethyst' - okrasná bylina, která je ceněna pro své krásné květy a aromatické listy. Je to varieta šalvěje hajní, která je charakteristická intenzivními, fialovými květy, které vytvářejí elegantní, kuželovitá květenství. Květy jsou atraktivní pro opylovače, jako jsou včely a motýli, a přinášejí do zahrady nádherný prvek barvy. Obvykle kvete od pozdního jara do léta, přičemž květy přitahují pozornost svou barvou a vůní. Listy šalvěje hajní jsou úzké, stříbřité a aromatické. Mají typickou vůni šalvěje a jsou oblíbené pro svou texturu a vůni. Listy mohou být tmavě zelené s lehkým odstínem šedé barvy, což dodává rostlině atraktivní vzhled. Vytváří kompaktní trsy s charakteristickými vzpřímenými stonky, na kterých vykvétají bohatá květenství hluchavkovitých květů. Rostlina obvykle dorůstá do výšky asi 30-45 centimetrů a má vzpřímený růstový tvar. Je to kompaktní rostlina, která se hodí do různých typů zahradních aranžmá, od trvalkových záhonů po nízké okrasné hranice. Celkově je Salvia nemorosa atraktivní a nenáročná rostlina, která přináší do zahrady krásné květy a aromatické listy. Je to skvělá volba pro zahradníky, kteří hledají trvalky s výrazným květem a snadnou údržbou.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce a půdu s rychlým odvodem vody, ideální je štěrkovitá či písčitá směs s drenáží. Vyhovuje pH přibližně 6,5–8 a stanoviště s teplem a prouděním vzduchu, kde listy po dešti rychle osychají. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě, po zakořenění dobře snáší přísušek. Naopak dlouhodobé zimní podmáčení a těžké jíly vedou k hnilobám krčku a úhynům. V podmínkách ČR se osvědčuje výsadba do vyvýšených záhonů nebo do štěrkového mulče, u nádob je důležité zimní krytí před deštěm a střídáním tání a mrazu. Hnojení má být střídmé, vhodné jsou nízké dávky kompostu nebo hnojiv s menším podílem dusíku, aby se listy nevyklápěly a nezahnívaly. Květní stvoly lze po odkvětu odstranit, případně se mohou odstraňovat už při nasazení, pokud je cílem delší životnost listové růžice. Mrazuvzdornost se u dobře odvodněných půd uvádí přibližně do -20 °C, citlivější než mráz bývá zimní vlhkost. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do října, nejlépe do prohřáté půdy na jaře nebo na přelomu léta a podzimu. Doporučený rozestup je 45–50 cm, což odpovídá asi 4–5 ks na m². Rostlina bývá méně atraktivní pro spárkatou zvěř a v suchých záhonech se uplatní i bez pravidelného řezu.

Autor: Nikol | Revize: 5.2. 2026