Šalvěj luční - Salvia pratensis
Kód: 3354.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Šalvěj luční - v zahradě tvoří vytrvalý trs s přízemní růžicí větších, vrásčitých zelenošedých listů, které jsou po promnutí jemně aromatické. V době kvetení dorůstá obvykle 40–80 cm, do šířky přibližně 30–50 cm. Od května do července vyrůstají vzpřímené, čtyřhranné lodyhy s lichopřesleny dvoupyských květů v odstínech fialové až modrofialové, vzácně i světlejších. Květy poskytují nektar i pyl a patří k vyhledávaným zdrojům pro včely, čmeláky a motýly. Po odkvětu se uplatní i jako květ k řezu, protože klasy drží tvar a barvu. V kompozicích se kombinuje s kopretinami, řebříčky, šalvějemi typu Salvia nemorosa, kostřavami a dalšími druhy lučních a stepních výsadeb, kde působí přirozeněji než mnohé okrasné kultivary. Rostlina není pěstována pro jedlé plody, hlavní hodnotou je dlouhá fenologie kvetení a ekologický přínos výsadby. Plodem jsou tvrdky typické pro hluchavkovité, v přírodě se druh často šíří semeny a v zahradě vytváří dlouhověký trs bez agresivního rozrůstání.
Pěstování: Vyžaduje plné slunce a půdu s rychlým odvodem vody, ideální je štěrkovitá či písčitá směs s drenáží. Vyhovuje pH přibližně 6,5–8 a stanoviště s teplem a prouděním vzduchu, kde listy po dešti rychle osychají. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě, po zakořenění dobře snáší přísušek. Naopak dlouhodobé zimní podmáčení a těžké jíly vedou k hnilobám krčku a úhynům. V podmínkách ČR se osvědčuje výsadba do vyvýšených záhonů nebo do štěrkového mulče, u nádob je důležité zimní krytí před deštěm a střídáním tání a mrazu. Hnojení má být střídmé, vhodné jsou nízké dávky kompostu nebo hnojiv s menším podílem dusíku, aby se listy nevyklápěly a nezahnívaly. Květní stvoly lze po odkvětu odstranit, případně se mohou odstraňovat už při nasazení, pokud je cílem delší životnost listové růžice. Mrazuvzdornost se u dobře odvodněných půd uvádí přibližně do -20 °C, citlivější než mráz bývá zimní vlhkost. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do října, nejlépe do prohřáté půdy na jaře nebo na přelomu léta a podzimu. Doporučený rozestup je 45–50 cm, což odpovídá asi 4–5 ks na m². Rostlina bývá méně atraktivní pro spárkatou zvěř a v suchých záhonech se uplatní i bez pravidelného řezu.
Autor: Nikol | Revize: 5.2. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
