Šalvěj stříbrná 'Artemis' - Salvia argentea 'Artemis' Salvia argentea 'Artemis'

Detailní popis produktu

Šalvěj stříbrná 'Artemis' - v zahradách se chová jako dvouletka nebo krátkověká trvalka. V prvním roce vytváří především listovou růžici, ve druhém roce kvete a může se vysemeňovat. Kultivar 'Artemis' byl uveden do sortimentu Takii Europe v roce 2004 a vyznačuje se vyrovnaným růstem a výraznou listovou hmotou. Listy jsou široce vejčité až srdčité, hluboce žilkované, na okraji mělce laločnaté a hustě plstnaté, obvykle 15–20 cm dlouhé a až kolem 12–15 cm široké. Stříbřitě bílé ochlupení vytváří sametový efekt a listy jsou po promnutí jemně aromatické. Růžice bývá přibližně 25–30 cm vysoká a 50–60 cm široká, v době květu se zvedají hranaté stonky 60–90 cm. Od června do srpna nesou přesleny dvoupyských, kapucovitých květů v bílé barvě s růžovým nádechem, které poskytují nektar i pyl. Po odkvětu zůstávají kalichy krátce dekorativní, květní klasy se uplatní i v suchých vazbách. V kompozici působí jako světlý, texturový kontrast vedle levandule, santoliny, rozchodníků, bělotrnu a jemných okrasných trav.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce a půdu s rychlým odvodem vody, ideální je štěrkovitá či písčitá směs s drenáží. Vyhovuje pH přibližně 6,5–8 a stanoviště s teplem a prouděním vzduchu, kde listy po dešti rychle osychají. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě, po zakořenění dobře snáší přísušek. Naopak dlouhodobé zimní podmáčení a těžké jíly vedou k hnilobám krčku a úhynům. V podmínkách ČR se osvědčuje výsadba do vyvýšených záhonů nebo do štěrkového mulče, u nádob je důležité zimní krytí před deštěm a střídáním tání a mrazu. Hnojení má být střídmé, vhodné jsou nízké dávky kompostu nebo hnojiv s menším podílem dusíku, aby se listy nevyklápěly a nezahnívaly. Květní stvoly lze po odkvětu odstranit, případně se mohou odstraňovat už při nasazení, pokud je cílem delší životnost listové růžice. Mrazuvzdornost se u dobře odvodněných půd uvádí přibližně do -20 °C, citlivější než mráz bývá zimní vlhkost. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do října, nejlépe do prohřáté půdy na jaře nebo na přelomu léta a podzimu. Doporučený rozestup je 45–50 cm, což odpovídá asi 4–5 ks na m². Rostlina bývá méně atraktivní pro spárkatou zvěř a v suchých záhonech se uplatní i bez pravidelného řezu.

Autor: Nikol | Revize: 5.2. 2026