Sazaník Raulstonův 'Hartlage Wine'

Detailní popis produktu

Sazaník Raulstonův 'Hartlage Wine' - kultivar, který vznikl křížením sazaníku květnatého (Calycanthus floridus) a čínského sazaníku (Sinocalycanthus / Calycanthus chinensis) na JC Raulston Arboretu v Severní Karolíně počátkem 90. let 20. století. Byl vyšlechtěn Richardem Hartlagem a hybridní jméno připomíná botanika J. C. Raulstona. Vnašich podmínkách tvoří opadavý keř s obloukovitě vystoupavými větvemi, obvykle 2–3 m vysoký a 2–2,5 m široký. Habitus je hustý, spíše zaoblený, s aromatickou kůrou a dřevem. Listy jsou vstřícné, široce eliptické, asi 8–15 cm dlouhé, na líci leskle středně až tmavě zelené, na rubu světlejší a mírně drsné, na podzim se barví do žlutých až žlutohnědých tónů. Od konce května do června, často až do července, se na koncích výhonů objevují velké, přibližně 7–10 cm široké květy, tvarem připomínající malé magnolie. Okvětní lístky jsou sytě vínově červené až vínově hnědočervené, uprostřed se objevují krémové až nažloutlé tóny. Vůně květů je ovocně nasládlá s kořenitým podtónem, nejvýraznější v teplejších dnech. Kvetení probíhá ve vlnách a může částečně pokračovat i během léta. Po odkvětu se tvoří zelenohnědé dřevnaté plody, které mají spíše botanický význam. Jako zástupce rodu Calycanthus obsahuje rostlina aromatické silice a alkaloidy (včetně calycanthinu), proto se považuje za jedovatou při požití, zvláště semena a kůra nejsou vhodné ke konzumaci lidmi ani hospodářskými zvířaty. Příbuzné druhy byly v tradiční severoamerické lidové medicíně využívány ve formě odvarů z kůry a kořenů, dnes se však kvůli přítomnosti toxických látek takové použití doporučuje pouze s velkou opatrností. V zahradní kompozici se sazaník uplatní jako solitéra v trávníku, u terasy či cesty, kde vynikne tvar koruny, květy i vůně, nebo ve smíšených keřových skupinách s hortenziemi, zakrslými magnoliemi, růžemi a vyššími okrasnými travami.

Pěstování: Preferuje slunné až polostinné stanoviště, kde se květy zakládají nejbohatěji na plném světle, ale listy netrpí úpalem. Ideální je chráněné místo s mírně vlhkou, humózní, dobře propustnou půdou. Sazaník snáší širší spektrum půd od písčitohlinitých po hlinité, důležitý je však odvod přebytečné vody, protože nesnáší trvale zamokřené podmínky. Optimální pH bývá mírně kyselé až neutrální, přibližně 6,0–7,0. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do května nebo od září do října do dobře prokypřených jamek s přídavkem kompostu. Po výsadbě prospívá pravidelná, ale nepřílišná zálivka, později se u dobře zakořeněných keřů uplatní dobrá tolerance k běžnému letnímu suchu, nikoli však k dlouhodobému přísuškům. Okolí kmene je vhodné pokrýt mulčem z kůry nebo štěpky, který snižuje výpar a stabilizuje teplotu půdy. Sazenice pro skupinové výsadby se obvykle umísťují přibližně po 1–1,5 m, což odpovídá asi 1 keři na m². V dalších letech se provádí spíše udržovací řez, odstraňování starších, málo kvetoucích větví a zmlazení části keře po odkvětu nebo časně na jaře, aby se podpořilo nasazení květů na mladém dřevě. Sazaník je v našich podmínkách plně mrazuvzdorný, běžně snáší pokles teplot kolem −25 °C, při dobrém stanovišti i nižší. Keř je obecně odolný vůči chorobám a škůdcům a při vhodné volbě stanoviště zůstává dlouhodobě vitální.

Autor: Nikol | Revize: 11.12.2025