Sekvoj vždyzelená 'Winter Blue' Sequoia sempervirens 'Winter Blue'

Detailní popis produktu

Sekvoj vždyzelená 'Winter Blue' - kultivar 'Winter Blue' byl vyselektován Dirkem Winterem před rokem 2001 a do pěstování jej uvedla školka Forestfarm v Oregonu. Tvoří rychle rostoucí, štíhlou pyramidu s vodorovněji odstálými větvemi. Jehlice jsou spirálovitě uspořádané, 1,5–2,5 cm dlouhé, na líci modrozelené a na rubu se dvěma světlejšími pásky, v zimě se zbarvení zřetelně posouvá do modra. Borka je měkká, vláknitá, v oranžově až oranžově hnědých tónech a odlupuje se v dlouhých pruzích. Šišky jsou drobné, oválné, 1,5–3 cm, při zralosti červenohnědé. V dospělosti se počítá s přibližně 20–30 m výšky a 6–10 m šířky, ve vhodném klimatu i více. Trny netvoří a obvykle není považován za jedovatý pro lidi ani větší domácí zvířata. V zahradě vynikne jako solitéra nebo jako svislá kulisa k travinám, rododendronům a kapradinám, kde modrá zimní barva dodá kompozici klidný tón.

Sekvoj vždyzelená - rychle rostoucí jehličnan, který ve svém přirozeném prostředí dokáže dosáhnout výšky až 120 m s kmenem 9 m. V našich podmínkách dorůstá většinou 50 m s kmenem o průměru 2 m. Pozoruhodná je především jemná, dřevitá kůra. Větvě jsou uspořádané vodorovně a jsou prohnuté. Mladé větve jsou hranaté, nejprve zelené, než přejdou do červenohnědé. Jehličí má poměrně krátké, cca 2cm, uspořádané po obou stranách větví, tmavě zelené, s bílým pásem na spodní straně. Šišky jsou žluto-hnědé samčí, a zelené samičí. Ideální solitérní strom.

Pěstování: Vyhovuje plné slunce až lehký polostín a chráněné místo bez vysušujícího zimního větru. Půda bývá nejvhodnější propustná písčitohlinitá, výživná a trvale mírně vlhká, s pH přibližně 5,5–7,0. Rostliny z kontejneru se vysazují od března do listopadu, u balových výpěstků je vhodné jaro nebo podzim. Po výsadbě se osvědčuje pravidelná zálivka a mulč, protože druh špatně snáší dlouhé vyschnutí kořenového prostoru, zároveň snese i vlhčí půdu, pokud je dobře odvodněná. Hnojení se volí střídmé, na jaře postačí kompost nebo pomalu rozpustné hnojivo pro jehličnany. Řez se obvykle neprovádí, pouze se odstraňují suché větve. Podle evropských pěstitelských katalogů odpovídá otužilost zhruba -12 °C, po dobrém zakořenění v chráněném mikroklimatu může krátkodobě zvládnout i kolem -18 °C. V ČR se pěstování daří hlavně v teplejších polohách a městských zahradách, mladé výsadby často potřebují zimní kryt a ochranu kořenového balu. Ve skupinách se ponechává rozestup přibližně 8–10 m a počítá se s tím, že strom netoleruje utužení a dlouhodobé zadláždění v kořenové zóně. Na těžkých, špatně odvodněných půdách hrozí kořenové hniloby, v suchu se mohou objevit svilušky, prevencí je rovnoměrná vláha a vzdušné stanoviště. Dobře snáší běžný vítr i větry od vodních ploch, problematický bývá především vítr vysušující. V nádobě se uplatní jen v mládí, nádoba se na zimu izoluje a substrát se nenechává zcela vyschnout. Vnitřní opad starších jehlic na jaře je u stálezelených jehličnanů přirozený.

Autor: Nikol | Revize: 13.2. 2026