Smrk li-ťiagenský var. purpurea Picea likiangensis var. purpurea

Detailní popis produktu

Smrk li-ťiagenský var. purpurea - velmi pěkný, atraktivní smrk. V mládí tvoří úhledný, hustě větvený kužel, který se s přibývajícím věkem mění na majestátní strom s široce kuželovitou korunou. Jehličí je tuhé, krátké, sytě tmavě zelené barvy a na svrchní straně vykazuje nápadný, až kovový lesk, což celému stromu dodává velmi kultivovaný a luxusní vzhled. Skutečným klenotem jsou však šišky, které se objevují na koncích větví a jsou pro tuto varietu naprosto typické. V mládí mají tyto šišky intenzivní, sytě purpurovou až temně fialovou barvu, která v přímém slunečním světle působí téměř magicky. Tento barevný akcent ostře kontrastuje s tmavým jehličím a přitahuje pozornost každého návštěvníka zahrady. S postupným zráním se jejich barva mění na hlubokou, tmavě hnědou, čímž si šišky udržují svou dekorativnost po dlouhou dobu. V dospělosti může tento smrk dosáhnout výšky 5–8 metrů při šířce koruny 2–3 metrů, v našich klimatických podmínkách je však jeho růst obvykle pozvolnější a dobře kontrolovatelný. Díky těmto vlastnostem je ideální jako solitér v reprezentativních částech zahrady, kde může naplno vyniknout jeho specifický habitus. V kompozicích skvěle doplňuje vřesovištní rostliny, rododendrony, kapradiny či japonské javory, se kterými sdílí podobné nároky na stanoviště a vytváří tak harmonické, téměř až přírodní zahradní scenérie.

Pěstování: Preferuje plně osluněné stanoviště, které podporuje intenzivní vybarvení jarních přírůstků a kompaktní růst koruny. Půda má být úrodná, středně těžká až hlinitopísčitá, dobře propustná a trvale mírně vlhká, nikoli však dlouhodobě přemokřená. Nejlépe vyhovují půdy s kyselou až mírně kyselou reakcí, přibližně v rozmezí pH 5–6,5, do výsadbové jámy se proto často přidává rašelina nebo jehličnatá hrabanka. Kolem kořenového balu je vhodné vytvořit mulč z kůry, který omezuje kolísání teploty a vysychání půdy, zároveň chrání mělký kořenový systém. Rostliny v kontejneru se vysazují od března do října, v teplých a suchých obdobích prospívá pravidelná zálivka, zejména v prvních dvou až třech letech po výsadbě. Po zakořenění snáší smrk přechodné sucho, dlouhodobé přísušky však vedou k zasychání konců výhonů, obzvláště v městském prostředí. Mrazuvzdornost kultivaru se pohybuje přibližně do –26 °C, v běžných zimách v nížinách a pahorkatinách nepřináší zimní ochrana potíže, mladé rostliny v nádobách však lépe přezimují v závětří nebo po zapuštění nádoby do půdy. Hnojení je střídmé, na jaře postačí jednorázová dávka hnojiva pro okrasné jehličnany, která podpoří rovnoměrný růst bez přehnaného prodlužování výhonů. Řez se omezuje na odstranění suchých, namrzlých či poškozených větví, zásadní tvarování není nutné. Z chorob se v nevhodných podmínkách mohou objevit houbové skvrnitosti jehličí a ze škůdců zejména svilušky či mšice, jejich výskyt výrazně omezí vzdušné stanoviště, vyrovnaná vlhkost a nepřehnojování dusíkem. Při skupinové výsadbě se doporučuje rozestup alespoň 2,5–3 m mezi jednotlivými rostlinami nebo většími dřevinami, aby měl kultivar dostatek prostoru pro rozvinutí plného tvaru a barvy.

Autor: Nikol | Revize: 12.6. 2026