Smrk sivý 'Sun on the Sky' Picea glauca 'Sun on the Sky'

Detailní popis produktu

Smrk sivý 'Sun on the Sky' - pochází ze severní části Severní Ameriky, kde roste v chladných boreálních lesích od nížin po horské polohy a snáší dlouhé zimy. Kultivar ‚Sun on the Sky‘ vznikl jako selekce v polské školce Z. a A. Kaluzińscy a do obchodu byl uveden okolo roku 2013. Vytváří pravidelný, hustě větvený kužel s jemným, měkkým jehličím. V 10 letech bývá uváděna výška přibližně 0,6–1 m a šířka kolem 0,4–0,6 m, proto se uplatní i tam, kde je pro běžné jehličnany málo místa. Největší efekt přichází na jaře. nové přírůstky v dubnu až květnu září citronově žlutě a během několika týdnů přechází do zeleno-modré. Květy jsou nenápadné. jednodomé samčí i samičí šištice se objevují na jaře, opylení zajišťuje vítr. Drobné šišky dozrávají na podzim a mají spíše dekorativní význam. Kompaktní tempo růstu z něj dělá vhodnou dřevinu do skalek, vřesovišť, japonských kompozic i do moderních nádob na terase. Dobře se kombinuje s vřesy a vřesovci, borůvkami, zakrslými borovicemi, japonskými javory nebo s travinami, kde žluté jarní rašení zvýrazní strukturu výsadby.

Smrk sivý známý také jako smrk bělokorý, je jehličnatý strom původem ze severní Ameriky, oblíbený pro svou odolnost a dekorativní vzhled. Dorůstá výšky 15 až 30 metrů a má kuželovitou, pravidelnou korunu. Jehlice jsou krátké, měkké a světle až stříbřitě zelené barvy, což mu dává typický „sivý“ odstín, po němž je pojmenován. Smrk sivý je velmi mrazuvzdorný a snáší i chladnější podnebí, zároveň je poměrně nenáročný na půdní podmínky, preferuje však dobře propustné, mírně kyselé až neutrální půdy. Vyžaduje slunné až polostinné stanoviště a je vhodný do větších zahrad, parků nebo jako součást lesních výsadeb. Díky své robustnosti a pěknému zbarvení je také často využíván jako vánoční stromek.

Pěstování: Prospívá na plném slunci až v lehkém polostínu, nejlépe v závětří a v místě s vyrovnaným mikroklimatem, protože zimní vítr a jarní slunce mohou způsobit fyziologické sucho a hnědnutí jehlic. Půda vyhovuje humózní, propustná a stále mírně vlhká, s dobrou drenáží a bez dlouhodobého zamokření, doporučené pH je přibližně 5,0–6,8. Výsadba se provádí od března do listopadu mimo období mrazů, nejspolehlivější bývá jaro a časný podzim. Zálivka je důležitá v prvních 2–3 letech po výsadbě, při letních vedrech a u rostlin v nádobě, kde kořenový bal rychleji vysychá. Hnojení se provádí na jaře pomalu rozpustným hnojivem pro jehličnany, přehnojení dusíkem zvyšuje citlivost k mrazu. Řez se většinou nevyžaduje, odstraňují se jen suché nebo tvar narušující výhony, ideálně v květnu až červnu do mladých přírůstků. Mulč z kůry či štěpky stabilizuje teplotu půdy a omezuje plevel. Pěstování v nádobě vyžaduje odtokové otvory, drenážní vrstvu a vzdušný substrát, v zimě je vhodná ochrana nádoby před promrznutím. Pylové šištice se objevují obvykle v dubnu až květnu, šišky dozrávají na podzim. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se uvádí zhruba do -40 °C, citlivější bývá kořenový bal v nádobě. Odolnost vůči suchu je střední až nižší, dlouhé přeschnutí vede k řídnutí koruny. Z chorob a škůdců se mohou objevit sypavky jehlic, hniloby kořenů při přemokření, svilušky a puklice. Doporučené rozestupy jsou přibližně 0,6–0,8 m u zakrslých kultivarů a 1,5–3 m u větších forem podle cílové šířky.

Autor: Kristýna | Revize: 16.01. 2026