Smrk ztepilý 'Rubra Spicata'

Detailní popis produktu

Smrk ztepilý 'Rubra Spicata' - evropský horský jehličnan, který v přírodě vytváří chladnější a vlhčí smrčiny od severní Evropy přes Alpy a Karpaty po Balkán. Kultivar 'Rubra Spicata' byl vybrán v někdejším Československu a popisuje se jako nález z roku 1973, později množený v Anglii a uvedený do obchodu na začátku 80. let. Habitus je vzpřímený, kuželovitý, s řidším, „vzdušnějším“ větvením než u běžného smrku. Hlavní efekt přichází na jaře - v dubnu až květnu nesou konce mladých výhonů po dobu přibližně 10–14 dní sytě červené zbarvení, které přechází do hnědočervené a následně do zelené. Jehlice jsou krátké, čtyřhranné, tmavě zelené, na dotek jemně pichlavé. U starších rostlin se mohou tvořit podlouhlé převislé šišky, dozrávající do hnědých tónů. V zahradě funguje jako výrazná jarní solitéra u vstupu, v jehličnatých skupinách i jako svislý akcent ve vřesovištních výsadbách, kde se dobře kombinuje s rododendrony, borůvkami, vřesy a okrasnými travinami. Ve srovnání s kultivarem 'Rydal' bývají jarní přírůstky jasněji červené a kontrast s tmavou zelení jehlic je čitelný i z dálky.

Smrk ztepilý  - jehličnatý strom, s kuželovitým habitem. Ve volné přírodě dokáže dorůst až do 50m výšky. V zahradních podmínkách standardně dorůstá do výšky 25m a šířky 7m. Kůra je v mládí hladká, hnědé barvy, v průběhu stárnutí je více šupinatá, rozpukaná, spíše šedo-hnědé barvy. Větve stromu vyrůstají v přeslenech. Samotné jehlice jsou tmavší, zelené barvy, na koncích zašpičatělé. Šišky jsou podlouhlé, nejprve rostou vzpřímeně, později se sklánějí směrem dolů. Žlutou barvu mají samčí šišky, načervenalé jsou samičí. 

Pěstování: Preferuje plně osluněné stanoviště, které podporuje intenzivní vybarvení jarních přírůstků a kompaktní růst koruny. Půda má být úrodná, středně těžká až hlinitopísčitá, dobře propustná a trvale mírně vlhká, nikoli však dlouhodobě přemokřená. Nejlépe vyhovují půdy s kyselou až mírně kyselou reakcí, přibližně v rozmezí pH 5–6,5, do výsadbové jámy se proto často přidává rašelina nebo jehličnatá hrabanka. Kolem kořenového balu je vhodné vytvořit mulč z kůry, který omezuje kolísání teploty a vysychání půdy, zároveň chrání mělký kořenový systém. Rostliny v kontejneru se vysazují od března do října, v teplých a suchých obdobích prospívá pravidelná zálivka, zejména v prvních dvou až třech letech po výsadbě. Po zakořenění snáší smrk přechodné sucho, dlouhodobé přísušky však vedou k zasychání konců výhonů, obzvláště v městském prostředí. Mrazuvzdornost kultivaru se pohybuje přibližně do –26 °C, v běžných zimách v nížinách a pahorkatinách nepřináší zimní ochrana potíže, mladé rostliny v nádobách však lépe přezimují v závětří nebo po zapuštění nádoby do půdy. Hnojení je střídmé, na jaře postačí jednorázová dávka hnojiva pro okrasné jehličnany, která podpoří rovnoměrný růst bez přehnaného prodlužování výhonů. Řez se omezuje na odstranění suchých, namrzlých či poškozených větví, zásadní tvarování není nutné. Z chorob se v nevhodných podmínkách mohou objevit houbové skvrnitosti jehličí a ze škůdců zejména svilušky či mšice, jejich výskyt výrazně omezí vzdušné stanoviště, vyrovnaná vlhkost a nepřehnojování dusíkem. Při skupinové výsadbě se doporučuje rozestup alespoň 2,5–3 m mezi jednotlivými rostlinami nebo většími dřevinami, aby měl kultivar dostatek prostoru pro rozvinutí plného tvaru a barvy.

Autor: Nikol | Revize: 16.1.2026