Smrk ztepilý 'Will's Zwerg' Picea abies 'Will's Zwerg'

Detailní popis produktu

Smrk ztepilý 'Will's Zwerg' - zakrslý kultivar smrku ztepilého s hustým, pravidelně kuželovitým růstem a nápadně světlými mladými přírůstky. Vznikl jako německá selekce a díky pomalému růstu si dlouhodobě zachovává kompaktní, úhlednou siluetu. Roste pomalu, hustě a pravidelně kuželovitě až široce kuželovitě. V mládí bývá velmi kompaktní, později se postupně prodlužuje do výraznějšího kužele. Přibližně v 10 letech dosahuje kolem 1 až 1,5 m výšky, v dospělosti zpravidla dorůstá asi 2 až 3 m výšky a 1 až 1,5 m šířky. Roční přírůstky se většinou pohybují kolem 10–15 cm. Větve jsou krátké, hustě uspořádané a směřují šikmo vzhůru až do stran. Díky bohatému větvení zůstává koruna hustá od báze až k vrcholu a bez výrazných nepravidelností. Jehlice jsou krátké, tuhé, špičaté a hustě rozmístěné kolem výhonů. Starší jehličí má sytě až tmavě zelenou barvu, zatímco nové jarní přírůstky raší výrazně světle zeleně až žlutozeleně. Kontrast mezi mladými a staršími jehlicemi je nejvýraznější na jaře a patří k hlavním okrasným znakům kultivaru. Na starších exemplářích se mohou objevit šišky typické pro smrk ztepilý. Jsou protáhle válcovité a převislé, v mládí zelené až načervenalé a při dozrávání hnědé. U mladých rostlin se objevují jen zřídka. Kůra je zpočátku poměrně hladká a šedohnědá až červenohnědá, později se mění v jemně šupinatou šedohnědou borku.

Smrk ztepilý je jehličnatý strom, s kuželovitým habitem. Ve volné přírodě dokáže dorůst až do 50m výšky. V zahradních podmínkách standardně dorůstá do výšky 25m a šířky 7m. Kůra je v mládí hladká, hnědé barvy, v průběhu stárnutí je více šupinatá, rozpukaná, spíše šedo-hnědé barvy. Větve stromu vyrůstají v přeslenech. Samotné jehlice jsou tmavší, zelené barvy, na koncích zašpičatělé. Šišky jsou podlouhlé, nejprve rostou vzpřímeně, později se sklánějí směrem dolů. Žlutou barvu mají samčí šišky, načervenalé jsou samičí. 

Pěstování: Preferuje plně osluněné stanoviště, které podporuje intenzivní vybarvení jarních přírůstků a kompaktní růst koruny. Půda má být úrodná, středně těžká až hlinitopísčitá, dobře propustná a trvale mírně vlhká, nikoli však dlouhodobě přemokřená. Nejlépe vyhovují půdy s kyselou až mírně kyselou reakcí, přibližně v rozmezí pH 5–6,5, do výsadbové jámy se proto často přidává rašelina nebo jehličnatá hrabanka. Kolem kořenového balu je vhodné vytvořit mulč z kůry, který omezuje kolísání teploty a vysychání půdy, zároveň chrání mělký kořenový systém. Rostliny v kontejneru se vysazují od března do října, v teplých a suchých obdobích prospívá pravidelná zálivka, zejména v prvních dvou až třech letech po výsadbě. Po zakořenění snáší smrk přechodné sucho, dlouhodobé přísušky však vedou k zasychání konců výhonů, obzvláště v městském prostředí. Mrazuvzdornost kultivaru se pohybuje přibližně do –26 °C, v běžných zimách v nížinách a pahorkatinách nepřináší zimní ochrana potíže, mladé rostliny v nádobách však lépe přezimují v závětří nebo po zapuštění nádoby do půdy. Hnojení je střídmé, na jaře postačí jednorázová dávka hnojiva pro okrasné jehličnany, která podpoří rovnoměrný růst bez přehnaného prodlužování výhonů. Řez se omezuje na odstranění suchých, namrzlých či poškozených větví, zásadní tvarování není nutné. Z chorob se v nevhodných podmínkách mohou objevit houbové skvrnitosti jehličí a ze škůdců zejména svilušky či mšice, jejich výskyt výrazně omezí vzdušné stanoviště, vyrovnaná vlhkost a nepřehnojování dusíkem. Při skupinové výsadbě se doporučuje rozestup alespoň 2,5–3 m mezi jednotlivými rostlinami nebo většími dřevinami, aby měl kultivar dostatek prostoru pro rozvinutí plného tvaru a barvy.

Autor: Kamila | Revize: 8. 9. 2026