Smrk ztepilý 'Inversa'

Detailní popis produktu

Smrk ztepilý 'Inversa' - evropský jehličnan z chladnějších a vlhčích smrčin od Skandinávie přes Alpy a Karpaty až po Balkán. V přírodě roste na humózních, spíše kyselých půdách a snáší dlouhé zimy. Kultivar 'Inversa' patří k převislým zahradním formám, u nichž se vzhled výrazně mění podle vedení hlavního výhonu. Bez vyvázání vytváří nízký, široce rozložený keř s plazivými a kaskádovitě splývavými větvemi, který přepadává přes kameny a hrany zídek. Při vyvázání terminálu k opoře vzniká úzký stromek, kde se v místě konce opory vrchol prudce sklání dolů a kolem kmínku se skládá jemně vrstvená „sukně“ převisů. Roční přírůstky se v zahradách obvykle pohybují kolem 10–20 cm podle vláhy a výživy. Jehlice jsou krátké, čtyřhranné, 1–2 cm dlouhé, tmavě zelené a na konci jemně pichlavé, jarní přírůstky bývají o tón světlejší. Šišky se objevují spíše na starších rostlinách, jsou převislé, podlouhlé, zhruba 10–15 cm a na podzim dozrávají do hnědých tónů. V kompozicích působí jako stálý tvarový prvek u vstupu, na svahu, ve vřesovišti i ve štěrkových výsadbách, kde se dobře kombinuje s vřesy, vřesovci, borůvkami, rododendrony a okrasnými travinami.

Smrk ztepilý je jehličnatý strom, s kuželovitým habitem. Ve volné přírodě dokáže dorůst až do 50m výšky. V zahradních podmínkách standardně dorůstá do výšky 25m a šířky 7m. Kůra je v mládí hladká, hnědé barvy, v průběhu stárnutí je více šupinatá, rozpukaná, spíše šedo-hnědé barvy. Větve stromu vyrůstají v přeslenech. Samotné jehlice jsou tmavší, zelené barvy, na koncích zašpičatělé. Šišky jsou podlouhlé, nejprve rostou vzpřímeně, později se sklánějí směrem dolů. Žlutou barvu mají samčí šišky, načervenalé jsou samičí. 

Pěstování: Preferuje plně osluněné stanoviště, které podporuje intenzivní vybarvení jarních přírůstků a kompaktní růst koruny. Půda má být úrodná, středně těžká až hlinitopísčitá, dobře propustná a trvale mírně vlhká, nikoli však dlouhodobě přemokřená. Nejlépe vyhovují půdy s kyselou až mírně kyselou reakcí, přibližně v rozmezí pH 5–6,5, do výsadbové jámy se proto často přidává rašelina nebo jehličnatá hrabanka. Kolem kořenového balu je vhodné vytvořit mulč z kůry, který omezuje kolísání teploty a vysychání půdy, zároveň chrání mělký kořenový systém. Rostliny v kontejneru se vysazují od března do října, v teplých a suchých obdobích prospívá pravidelná zálivka, zejména v prvních dvou až třech letech po výsadbě. Po zakořenění snáší smrk přechodné sucho, dlouhodobé přísušky však vedou k zasychání konců výhonů, obzvláště v městském prostředí. Mrazuvzdornost kultivaru se pohybuje přibližně do –26 °C, v běžných zimách v nížinách a pahorkatinách nepřináší zimní ochrana potíže, mladé rostliny v nádobách však lépe přezimují v závětří nebo po zapuštění nádoby do půdy. Hnojení je střídmé, na jaře postačí jednorázová dávka hnojiva pro okrasné jehličnany, která podpoří rovnoměrný růst bez přehnaného prodlužování výhonů. Řez se omezuje na odstranění suchých, namrzlých či poškozených větví, zásadní tvarování není nutné. Z chorob se v nevhodných podmínkách mohou objevit houbové skvrnitosti jehličí a ze škůdců zejména svilušky či mšice, jejich výskyt výrazně omezí vzdušné stanoviště, vyrovnaná vlhkost a nepřehnojování dusíkem. Při skupinové výsadbě se doporučuje rozestup alespoň 2,5–3 m mezi jednotlivými rostlinami nebo většími dřevinami, aby měl kultivar dostatek prostoru pro rozvinutí plného tvaru a barvy.

Autor: Nikol | Revize: 16.1.2026