Srdcovka nádherná - Dicentra spectabilis

Detailní popis produktu

Srdcovka nádherná - syn. Lamprocapnos spectabilis. Pochází z východní Asie, kde roste na vlhčích, humózních stanovištích okrajů lesů a ve světlých hájích. V zahradě vytváří vzdušný trs s jemně dělenými, modrozelenými listy. Od května do června vyrůstají obloukovitě převislé lodyhy, na nichž se v pravidelných rozestupech řadí květy o délce zhruba 2–3 cm, tvarované do typického „srdce“ s vystouplými bílými vnitřními plátky. Květ je zdrojem nektaru pro časné opylovače a v podrostových výsadbách funguje jako světlý akcent mezi bohyškami, dlužichami, kapradinami nebo jarními cibulovinami. Po odkvětu často postupně zatahuje a uvolní prostor pro letní trvalky. Rostlinné pletivo obsahuje isoquinolinové alkaloidy, proto se hodnotí jako mírně jedovaté při požití a při citlivé pokožce může dráždit. Jemně a nezvykle voní. Květenství je bohaté, ale pozor, rostlina je jedovatá. Po odkvětu listy pomalou žloutnou a rostlina postupně zatahuje do podzemní části. Rostlina je vhodná do skupinové výsadby s ostatními, např. méně výraznými trvalkami. Trs dorůstá přibližně 60–90 cm na výšku a 45–60 cm do šířky, proto se uplatní i jako solitéra mezi stínomilnými trvalkami.

Pěstování: Pro pěstování srdcovky se nejlépe osvědčuje polostín až světlý stín, ideálně s ranním sluncem, stabilním mikroklimatem a ochranou před poledním úpalem. Vzhledem k křehkým lodyhám prospívá závětří, případně opora v hustší výsadbě. Půda bývá nejvhodnější humózní, hlubší a stále mírně vlhká, ale s dobrou drenáží, v rozmezí pH přibližně 6,0–7,5. Výsadba se v našich podmínkách nejčastěji provádí na jaře od března do května nebo na podzim v září a říjnu. Kořenový krček se při výsadbě sazenice ponechává v úrovni okolní půdy. Rozestupy se volí zhruba 50–60 cm, což odpovídá přibližně 3–4 rostlinám na m². Zálivka bývá nejdůležitější v době rašení a před květem, v létě rostlina často přechází do klidu a krátké sucho snáší jen omezeně. Hnojení se obvykle omezuje na jarní přídavek kompostu nebo pomalu rozpustného organického hnojiva, přehnojení dusíkem vede k měkkým pletivům. Mulč z listovky stabilizuje vláhu a v zimě chrání mělké kořeny. Mrazuvzdornost se v praxi uvádí přibližně mezi -20 a -34 °C, největším rizikem bývá zimní zamokření. Pro začátečníky je užitečné označení místa výsadby, protože po odkvětu nadzemní část mizí a kořen nemá rád časté přesazování. Řez se provádí až po zežloutnutí listů, kdy se odstraní suchá nať. V nádobě se uplatní hlubší květináč s drenážní vrstvou a vzdušným substrátem, zálivka se vede rovnoměrně bez přemokření a nádoba se na zimu umísťuje do chráněného kouta. Nejčastějšími škůdci bývají mšice a slimáci, při dlouhodobém přemokření hrozí hniloba kořenů, botrytida nebo skvrnitosti.

Autor: Kristýna | Revize: 20.01. 2026