Srpovice japonská - Cyrtomium fortunei
Kód: 103370/KON2 103370 Zvolte variantuDetailní popis produktu
Srpovnice japonská - vytrvalá, převážně stálezelená kapradina z východní Asie (Japonsko, Korea, Čína a přilehlé horské oblasti), kde roste ve vlhkých lesích, na kamenitých svazích i ve spárách starého zdiva. Z krátkého, vzpřímeného oddenku vytváří kompaktní růžici tuhých, jednou zpeřených listů s 12–26 páry srpovitých lístků, které připomínají drobné větévky cesmíny. Frondy jsou kožovité, matně až středně zelené a u některých forem s tmavšími řapíky, přitom drží tvar i v zimě, takže ve stínu nahrazují chybějící „kostru“ záhonu. V dobrých podmínkách dorůstá obvykle 40–60 cm, výjimečně kolem 70–80 cm, a šířka trsu bývá 40–60 cm. Na spodní straně listů se v létě zakládají kulaté kupky výtrusnic, v pravidelných řadách podél žilek, které doplňují jemnou grafiku olistění. Pevné listy se někdy využívají i k aranžování, podobně jako u cesmínových větviček, jen bez trnů. V kompozicích se osvědčuje jako podrost pod rododendrony, javory a stálezelené keře, v kombinaci s bohyškami, dlužichami, škornicemi, jarními cibulovinami a stínomilnými kakosty. Díky tuhosti listů snáší i městské mikroklima a působí upraveně bez tvarování.
Pěstování: Vhodná jsou stinná až polostinná stanoviště se závětřím, ideálně bez zimního poledního slunce, které může vysušovat listy. Půda se osvědčuje humózní, rovnoměrně vlhká, ale dobře propustná, s drenáží proti zimnímu zamokření. Reakce půdy bývá snášena v širokém rozpětí, přibližně pH 5,5–7,5, a rostlina zvládá i mírně vápenité podloží. Výsadba se provádí od března do října, v běžné výsadbě se ponechává rozestup 40–50 cm, což odpovídá asi 4–6 rostlinám na m². Sazenice Cyrtomium fortunei rychleji zhoustnou při mulči z listovky nebo kompostované kůry, která drží vláhu a zlepšuje strukturu půdy. V prvním roce je důležitá pravidelná zálivka, později porost lépe odolává krátkému přísušku ve stínu, nikoli dlouhodobému suchu. Přihnojení kompostem na jaře podporuje hustotu trsu, řez se omezuje na odstranění poškozených listů koncem zimy nebo časně na jaře. V našich podmínkách bývá vyzrálá rostlina v zemi mrazuvzdorná zhruba do -20 až -23 °C, listy si často drží bez výrazného poškození do kolem -15 °C, při nižších teplotách zasychají a na jaře obnovují. V nádobách se doporučuje chráněné přezimování u zdi a izolace květináče, případně lehký zimní kryt proti promáčení. Nejčastější problém představuje zimní přemokření a ojediněle okusy slimáků na rašících listech.
Autor: Nikol | Revize: 23.1. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
