Štětka planá - Dipsacus fullonum

Detailní popis produktu

Štětka planá - syn. D. sylvestris. Je statná dvouletá bylina původem z Evropy a západní Asie, u nás přirozeně roste na vlhkých loukách, náspech a okrajích cest. V prvním roce vytváří přízemní růžici kopinatých listů, ve druhém roce z ní vyrůstá přímá, ostnitá lodyha vysoká obvykle 1,5–2,0 m a široká kolem 0,6–0,8 m. Listy jsou na bázi často srostlé do miskovitých „nádržek“ pro dešťovou vodu. Květenství tvoří vejcovité až válcovité strbouly 4–8 cm, kolem nichž se v létě objevuje pohyblivý prstenec drobných světle fialových květů. Po odkvětu zůstávají pevné semeníky vhodné do suchých vazeb, sběr do dekorací se obvykle provádí v srpnu a září, a zároveň jsou vyhledávané ptactvem, zejména když se nechají přes zimu na záhonu. Do kompozice se hodí k okrasným travinám, řebříčkům, sporýšům a lučním šalvějím, kde přidává strukturu a zimní siluetu. Ostny na stoncích a zákrovních listench jsou výrazné, proto se rostlina umisťuje mimo úzké průchody. V přirozených zahradách a loukách může štětka planá přispět k biodiverzitě a poskytnout potravu a útočiště pro hmyz, zejména včely a motýly. Zajímavé jsou lodyžní listy. Ty jsou na bázi vzájemně srostlé a vytvářejí nádržku, ve které se udržuje dešťová voda. Tento zdroj vody hmyz hojně využívá. Pokud máte velký záhon nebo volnější zahradní prostor, můžete zvážit vysazení štětky lesní jako součásti smíšených záhonů s dalšími trvalkami a okrasnými rostlinami.

Pěstování: Pro pěstování štětky plané se osvědčuje slunné až polostinné stanoviště a propustná, spíše humózní půda s pH přibližně 5,5–8,0. V prvním roce prospívá rovnoměrně vlhký profil, po zakořenění snáší i kratší období sucha, zimní zamokření však zvyšuje riziko zahnívání kořene. Rostliny se vysazují od března do října, kvetení obvykle připadá na červenec až září, podle polohy i déle, a semena dozrávají na přelomu září a října. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin je v našich podmínkách vysoká a bez problémů zvládá přibližně -30 °C. Vzhledem k výšce se doporučuje rozestup 60–80 cm, což odpovídá zhruba 2–3 rostlinám na m². Po vysemenění mateřská rostlina odumírá, samovýsev bývá pravidelný a udržuje porost bez složité péče. V menších zahradách se případně ponechává jen potřebné množství semenáčků, aby se štětka nerozšířila do okolí. Pro čistší vzhled výsadby se často kombinuje s trvalkami, které po zatažení růžic v zimě zakryjí volná místa. Z chorob se může objevit padlí, z drobných škůdců mšice, nejcitlivější bývají mladé růžice na okusem slimáků. Hnojení bývá potřeba jen v chudých půdách, vhodné je spíše mírné přidání kompostu na jaře, protože přehnojení podporuje měkký růst náchylný k poléhání. Stonky se zpravidla neřežou hned po odkvětu, suché hlávky tvoří cennou zimní strukturu a úkryt pro hmyz, odstranění se provádí až koncem zimy. Pěstování v nádobě je možné jen krátkodobě, vyžaduje hlubší kontejner a stabilní zálivku.

Autor: Kristýna | Revize: 20.01. 2026