Tisovec dvouřadý 'Pendulum'

Detailní popis produktu

Tisovec dvouřadý 'Pendulum' - pochází z bažinatých lesů a říčních niv jihovýchodu USA, kde roste na periodicky zaplavovaných půdách. Kultivar 'Pendulum' patří k převislým formám, které netvoří výrazný terminál, a konečný tvar proto souvisí s výškou roubování a vedením výhonů. Větve se sklánějí k zemi a vytvářejí širokou, záclonovitou korunu. V dospělosti se obvykle pohybuje kolem 2,5–4 m výšky a 3–4 m šířky, u roubovaných rostlin může být výška výrazně ovlivněna místem roubování. Kůra je červenohnědá, vláknitá a podélně rýhovaná. Jehlice jsou měkké, ploché, 1–2 cm dlouhé, uspořádané ve dvou řadách. Od září do října přecházejí do oranžových a červenohnědých tónů a opadávají společně s brachyblasty. Květy jsou nenápadné, jednodomé, objevují se v březnu až dubnu. Samčí květenství tvoří převislé jehnědy, samičí šištice dozrávají v kulovité až vejčité šišky o průměru přibližně 2–3 cm. Dřevina se uplatňuje jako solitéra u vody, v rašeliništních kompozicích i v moderních výsadbách s travinami a kapradinami. Tento kultivar roste pomalu a má velmi charakteristický tvar – jeho větve se kloní dolů a vytvářejí elegantní, převislý vzhled, což mu dává velmi dekorativní a dramatický efekt. 

Tisovec dvouřadý - impozantní strom, který dosahuje výšky přibližně 30 až 45 metrů. Mladé stromy mají kuželovitou nebo pyramidální korunu, která se později rozšiřuje do širší a mohutnější podoby. Jeho koruna je často rozložitá a široká. Růst tohoto stromu je středně rychlý, ale může dosáhnout významných rozměrů během několika desetiletí. Jehlice tisovce dvouřadého mají v průběhu roku proměnlivé barvy, což je jedna z jeho výrazných charakteristik. Na jaře raší krásnou hráškově zelenou barvou. Během léta jsou jehlice světle zelené až nažloutlé, typické pro většinu ročního období. Během podzimu se tyto jehlice začnou postupně měnit na nádherné odstíny oranžové až bronzové předtím, než opadají. Tato barevná transformace vytváří úžasný kontrast v krajině, kdy koruna stromu získává teplé a zářivé odstíny, což je známý a velmi estetický přínos tohoto stromu. Tyto podzimní barvy jehlic jsou jedním z důvodů, proč je tisovec dvouřadý velmi ceněným stromem ve výsadbách a zahradách. Tisovec dvouřadý má několik pozoruhodných vlastností, mezi něž patří jeho schopnost tolerovat znečištěné prostředí, čímž se stává vítaným stromem v městských oblastech. Dále je známý pro svou schopnost růst v oblastech s periodickými záplavami nebo zavodněním. Je především jako okrasnou rostlinou a vyniká zejména svou svěžestí a lehkostí v zahradní úpravě. Dokáže příjemně a nenásilně osvěžit i temnější prostředí, zvláště na podzim, kdy vytváří působivé kontrasty s ostatními jehličnany na tmavém pozadí. Skvěle ladí s pobřežní vegetací, jinými jehličnany a listnáči, kteří mají štíhlé tvary.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci, snese i světlý polostín, v teplých a větrných polohách se osvědčuje závětří a rovnoměrná půdní vlhkost. Vyhovuje čerstvá až mokrá, humózní půda, dobře roste i v těžších jílech a snáší krátkodobé zaplavení, naopak na dlouhodobě suchých místech ztrácí vitalitu a jehlice mohou předčasně hnědnout. Doporučené pH je přibližně 5,0–7,0, na výrazně vápenitých půdách nad cca pH 7,5 se může objevit chloróza. Výsadba z kontejnerů je vhodná po celou vegetační sezónu od března do listopadu, mimo období zmrzlé půdy. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, zejména v teplém období a při větru, a to po dobu alespoň první 2–3 sezóny, aby kořenový bal neprosychal. Hnojení bývá střídmé, na jaře kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem. Řez se zpravidla omezuje na předjarní odstranění suchých a křížících se větví, případně na výchovné vyvětvení kmene. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a tlumí výkyvy teplot v kořenové zóně, u mladých stromů pomáhá i proti zimnímu vysychání. V nádobě se pěstují spíše mladé rostliny, nutná je drenážní vrstva a zimní ochrana kořenového balu proti promrznutí. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje přibližně -23 až -30 °C, mladé výsadby bývají citlivější na promrznutí kořenů. Doporučené rozestupy jsou obvykle 6–10 m, u menších kultivarů 3–5 m. Z chorob se může vyskytnout václavka a hniloby kořenů při dlouhodobém zamokření bez kyslíku, ze škůdců mšice a svilušky v suchém létě či housenky defoliátorů. Vyrovnaná zálivka, vzdušná koruna a nepřehnojený substrát obvykle riziko snižují.

Autor: Kristýna | Revize: 05.01. 2026