Vilín virginský Hamamelis virginiana

Detailní popis produktu

Vilín virginský - tento robustní a pěstitelsky vděčný opadavý keř má svůj domov v rozlehlých lesích východní části Severní Ameriky, odkud byl do evropských parků a zahrad poprvé uveden již kolem roku 1736. V zahradě vytváří dominantu vysokou obvykle 3 až 5 metrů, přičemž jeho habitus je charakteristický nepravidelnou, široce rozložitou korunou s elegantně vystoupavými větvemi. Listy jsou široce vejčité, na okraji zvlněné a během vegetačního období nesou sytě zelenou barvu. Skutečné vizuální divadlo však rozehrávají v podzimním období, kdy se vybarvují do intenzivních a zářivých odstínů zlatožluté. Hlavní doba květu nastává v měsících září, říjnu a listopadu, kdy se na větvích objevují chomáčky nitkovitých, lehce zkroucených okvětních lístků v jasně citronově žluté barvě. Květy se často otevírají ještě v době, kdy je keř olistěný, a šíří kolem sebe jemnou, velmi příjemnou vůni. Rostlina je plně mrazuvzdorná a bez potíží snáší i extrémní poklesy teplot hluboko pod bod mrazu, což z ní činí velmi spolehlivou dřevinu pro středoevropské klima. Uplatnění najde zejména jako solitér ve větších zahradách, na okrajích lesních společenstev nebo v pozadí kombinovaných keřových záhonů. Díky své nenáročnosti na stanoviště a schopnosti tolerovat i polostín je velmi cenným prvkem pro přírodně pojaté kompozice. Navíc je tento druh celosvětově proslulý svými léčivými vlastnostmi, kdy se výtažky z jeho kůry a listů využívají v medicíně i kosmetice pro jejich vynikající svíravé a regenerační účinky.

Pěstování: Vilínu virginskému se nejlépe daří na slunném až polostinném stanovišti, chráněném před silným větrem. Vyhovuje mu hlubší, humózní, propustná a rovnoměrně vlhká půda, ideálně mírně kyselá až neutrální (pH 5,5–6,5). Nesnáší vápenité, těžké a zamokřené půdy. Mulčování listovkou nebo kůrou je velmi vhodné. Zálivka je důležitá hlavně v prvních letech po výsadbě a v obdobích sucha. Půda by neměla nikdy zcela vyschnout. Hnojení není náročné – postačí jarní přídavek kompostu. Je dobře mrazuvzdorný, běžně do –25 až –30 °C, a patří mezi nejodolnější druhy vilínů. Je odolný vůči chorobám a škůdcům a velmi spolehlivý. Řez není nutný a vilíny ho špatně snášejí. Provádí se pouze odstranění suchých nebo poškozených větví, nejlépe po odkvětu. Silný řez může omezit kvetení.

Autor: Kamila | Revize: 13. 2. 2026