Vistárie 'Shiro-Beni'

Detailní popis produktu

Vistárie  'Shiro-Beni' - nebo-li vistárie hedvábná, pochází z oblasti západního Japonska, kde mateřský druh obrůstá okraje světlých lesů. V zahradách tvoří opadavou liánu s lehce plstnatými výhony a lusky, podle nichž získala jméno. Listy jsou lichozpeřené, obvykle 9–13četné, mladé letorosty mají jemně ochmýřený rub. Kultivar 'Shiro-Beni' kvete v květnu až červnu kratšími, převislými hrozny dlouhými přibližně 12–20 cm, které se často otvírají téměř naráz. Poupata jsou tmavě růžová, po rozkvětu přecházejí do pastelově růžově bílé se žlutým okem na pavéze a tmavším kýlem. Květ voní sladce s medovým tónem. V podmínkách ČR dorůstá zpravidla 4–6 m výšky a 3–4 m šířky podle stanoviště a způsobu vedení, roste klidněji než bujné kultivary a nepřetěžuje opory. Po odkvětu nasazuje úzké, sametově plstnaté lusky, jež často zůstávají na rostlině do zimy. Využití nachází u teplých zdí, na pergolách a obloucích, hrozny lze řezat do vázy, kde si několik dnů udržují vůni. Květy navštěvují včely a čmeláci. Všechny části, zejména semena jsou toxické.

Pěstování: Vistárie potřebuje k růstu silnou oporu, počítejte s tím, že za pár let může dorůst 10-ti metrů. Sázíme na teplé a slunečné místo. První 2 až 3 roky věnujeme vistáriím zvláštní péči, pravidelně hnojíme a zaléváme, v polovině léta je důležité přihnojit hnojivem s draslíkem, aby pletiva na podzim vyzrála. Na zimu je vhodné v prvních letech rostlinu přikrýt chvojím. V krutých zimách může omrznout, ale obvykle opět obrazí. Před výsadbou ponoříme květináč s rostlinou do nádoby s vodou, dokud se důkladně nenasákne. Vykopeme jámu o rozměrech 40x40x40 cm, na dno dáme 10 cm vrstvu dobře rozloženého hnoje nebo kompostu a zasadíme. Sázíme o 1-2 cm hlouběji, než rostla původně. Zasaďte alespoň 30 cm od stěny nebo jiné rostliny. Řez: Vistárie vyžadují pravidelný řez, bez něj by začali kvést klidně až po 15 letech.  Při výsadbě zkrátíme hlavní výhon na 50-70 cm, postranní výhony sestřihneme na 3 pupeny. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem (kratší než 15 cm nezkracujeme). Hlavní letorost nezkracujeme. Když letorosty vyrostlé z bočních zkrácených jednoletých výhonů dosáhnou délky 25 cm, zaštípneme je za 5. až 6. listem, kratší necháváme. Letní řez opakujeme ještě dvakrát, když zaštípnuté výhony dosáhnou 15 až 20 cm. Hlavní letorost necháme růst! Druhý rok v předjaří, když nehrozí mrazy, seřízneme výhony vyrostlé v loňském roce za 5. až 6. pupenem, kratší větvičky neřežeme. Terminál neřežeme vůbec. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem. Toto opakujeme, pokud letorosty dosáhnou 25 cm. Hlavní letorost necháme růst. Třetí rok po vysazení by na postranních větvích měli být květní pupeny na dvouletém dřevě loňských výhonů. Když jsou prodlužující výhony dlouhé a silné, zkrátíme je v předjaří za 5. až 6. pupenem, všechny ostatní pod hlavním výhonem zkrátíme za 3. až 4. pupenem, kratší a slabší výhony, které rostou šikmo a vodorovně, necháme, na těchto větévkách se tvoří květní pupeny. V létě opět zaštipujeme letorosty, které přesáhnou 25 cm. V dalších letech již obvykle vistárie řez nepotřebuje, zvýšená tvorba květonosných větviček oslabí růst. Když terminál přesáhne požadovanou výšku, vyvažte ho do vodorovné polohy. U starších rostlin již jen udržovacím řezem bráníme nežádoucímu růstu.    

Autor: Nikol | Revize: 11.11.2025