Vistárie 'Anwen'

Detailní popis produktu

Vistárie 'Anwen' - kultivar s jemně růžovými až světle levandulovými, nasládle vonnými květy. Vyšla z okruhu východoasijských druhů, které v přírodě ovíjejí okraje lesů a řídké porosty. Habitus tvoří opadavá, pravotočivě ovíjivá liána s pružnými, dřevnatými výhony. Listy jsou lichozpeřené, obvykle 9–13četné, s leskle zelenými lístky; na podzim žloutnou. V podmínkách ČR dorůstá zpravidla 5–6 m výšky a 2–4 m šířky, roste vyrovnaněji než běžné starší odrůdy, proto se dobře udržuje i na menších pergolách. Kvete v květnu až červnu, kdy nese převislé hrozny dlouhé přibližně 20–30 cm; jednotlivé kvítky mají tvar hrachovitých korunek a voní sladce s lehkým medovým tónem. Květy hojně navštěvují včely a další opylovači. Po odkvětu se vyvíjejí ploché, sametově pýřité lusky se semeny. Celkový výraz působí jemně a přirozeně, bez přetěžování konstrukcí. Využití nachází na obloucích, u teplých zdí, na pergolách i jako volně vedená liána po pevné opoře; v nádobách na chráněných terasách vytváří letní závěsy, když jiné vistárie již dokvétají. Hrozny lze stříhat do vázy, udržují si vůni po několik dnů. V kompozicích se dobře kombinuje s hortenziemi velkolistými, tavolníky, růžemi a okrasnými travami, případně s japonskými javory, jejichž listová krajinomalba zvýrazní jemný charakter květů. Všechny části rostliny, zejména semena, obsahují toxické látky.

Pěstování: Vistárie potřebuje k růstu silnou oporu, počítejte s tím, že za pár let může dorůst 10-ti metrů. Sázíme na teplé a slunečné místo. První 2 až 3 roky věnujeme vistáriím zvláštní péči, pravidelně hnojíme a zaléváme, v polovině léta je důležité přihnojit hnojivem s draslíkem, aby pletiva na podzim vyzrála. Na zimu je vhodné v prvních letech rostlinu přikrýt chvojím. V krutých zimách může omrznout, ale obvykle opět obrazí. Před výsadbou ponoříme květináč s rostlinou do nádoby s vodou, dokud se důkladně nenasákne. Vykopeme jámu o rozměrech 40x40x40 cm, na dno dáme 10 cm vrstvu dobře rozloženého hnoje nebo kompostu a zasadíme. Sázíme o 1-2 cm hlouběji, než rostla původně. Zasaďte alespoň 30 cm od stěny nebo jiné rostliny. Řez: Vistárie vyžadují pravidelný řez, bez něj by začali kvést klidně až po 15 letech.  Při výsadbě zkrátíme hlavní výhon na 50-70 cm, postranní výhony sestřihneme na 3 pupeny. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem (kratší než 15 cm nezkracujeme). Hlavní letorost nezkracujeme. Když letorosty vyrostlé z bočních zkrácených jednoletých výhonů dosáhnou délky 25 cm, zaštípneme je za 5. až 6. listem, kratší necháváme. Letní řez opakujeme ještě dvakrát, když zaštípnuté výhony dosáhnou 15 až 20 cm. Hlavní letorost necháme růst! Druhý rok v předjaří, když nehrozí mrazy, seřízneme výhony vyrostlé v loňském roce za 5. až 6. pupenem, kratší větvičky neřežeme. Terminál neřežeme vůbec. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem. Toto opakujeme, pokud letorosty dosáhnou 25 cm. Hlavní letorost necháme růst. Třetí rok po vysazení by na postranních větvích měli být květní pupeny na dvouletém dřevě loňských výhonů. Když jsou prodlužující výhony dlouhé a silné, zkrátíme je v předjaří za 5. až 6. pupenem, všechny ostatní pod hlavním výhonem zkrátíme za 3. až 4. pupenem, kratší a slabší výhony, které rostou šikmo a vodorovně, necháme, na těchto větévkách se tvoří květní pupeny. V létě opět zaštipujeme letorosty, které přesáhnou 25 cm. V dalších letech již obvykle vistárie řez nepotřebuje, zvýšená tvorba květonosných větviček oslabí růst. Když terminál přesáhne požadovanou výšku, vyvažte ho do vodorovné polohy. U starších rostlin již jen udržovacím řezem bráníme nežádoucímu růstu.    

 Autor: Nikol | Revize: 11.11.2025