Vistárie 'Ito Koku Riu'

Detailní popis produktu

Vistárie 'Ito Koku Riu' - vychází z japonských populací mateřského druhu, který v přírodě ovíjí okraje světlých lesů a křoviny. V zahradách tvoří opadavou, pravotočivě ovíjivou liánu se štíhlými dřevnatými výhony. List je lichozpeřený, obvykle 11–15četný, lístky úzce vejčité až kopinaté, v létě sytě zelené, na podzim žloutnou. Kultivar 'Ito Koku Riu' se v evropském sortimentu uvádí také jako 'Royal Purple'. Nese tmavě purpurové až modrofialové květy v převislých hroznech dlouhých přibližně 30–50 cm, rozkvétajících postupně od báze. Kvítky mají hrachovitý tvar a slabou, jemnou vůni. V našich podmínkách kvete většinou v květnu až červnu. Růst je střední, dospělé rostliny dosahují 6–9 m výšky a 3–5 m šířky podle stanoviště a řezu. Výhony se dobře vedou po drátech, mřížích a pergolách bez nadměrného zatížení konstrukcí. Po odkvětu následují úzké, jemně plstnaté lusky, které mohou zůstat na rostlině do zimy. Květy vyhledávají včely a další medonosný hmyz. V kompozici se uplatní u teplých zdí, na obloucích a pergolách; hrozny lze řezat do vázy.

Pěstování: Vistárie potřebuje k růstu silnou oporu, počítejte s tím, že za pár let může dorůst 10-ti metrů. Sázíme na teplé a slunečné místo. První 2 až 3 roky věnujeme vistáriím zvláštní péči, pravidelně hnojíme a zaléváme, v polovině léta je důležité přihnojit hnojivem s draslíkem, aby pletiva na podzim vyzrála. Na zimu je vhodné v prvních letech rostlinu přikrýt chvojím. V krutých zimách může omrznout, ale obvykle opět obrazí. Před výsadbou ponoříme květináč s rostlinou do nádoby s vodou, dokud se důkladně nenasákne. Vykopeme jámu o rozměrech 40x40x40 cm, na dno dáme 10 cm vrstvu dobře rozloženého hnoje nebo kompostu a zasadíme. Sázíme o 1-2 cm hlouběji, než rostla původně. Zasaďte alespoň 30 cm od stěny nebo jiné rostliny. Řez: Vistárie vyžadují pravidelný řez, bez něj by začali kvést klidně až po 15 letech.  Při výsadbě zkrátíme hlavní výhon na 50-70 cm, postranní výhony sestřihneme na 3 pupeny. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem (kratší než 15 cm nezkracujeme). Hlavní letorost nezkracujeme. Když letorosty vyrostlé z bočních zkrácených jednoletých výhonů dosáhnou délky 25 cm, zaštípneme je za 5. až 6. listem, kratší necháváme. Letní řez opakujeme ještě dvakrát, když zaštípnuté výhony dosáhnou 15 až 20 cm. Hlavní letorost necháme růst! Druhý rok v předjaří, když nehrozí mrazy, seřízneme výhony vyrostlé v loňském roce za 5. až 6. pupenem, kratší větvičky neřežeme. Terminál neřežeme vůbec. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem. Toto opakujeme, pokud letorosty dosáhnou 25 cm. Hlavní letorost necháme růst. Třetí rok po vysazení by na postranních větvích měli být květní pupeny na dvouletém dřevě loňských výhonů. Když jsou prodlužující výhony dlouhé a silné, zkrátíme je v předjaří za 5. až 6. pupenem, všechny ostatní pod hlavním výhonem zkrátíme za 3. až 4. pupenem, kratší a slabší výhony, které rostou šikmo a vodorovně, necháme, na těchto větévkách se tvoří květní pupeny. V létě opět zaštipujeme letorosty, které přesáhnou 25 cm. V dalších letech již obvykle vistárie řez nepotřebuje, zvýšená tvorba květonosných větviček oslabí růst. Když terminál přesáhne požadovanou výšku, vyvažte ho do vodorovné polohy. U starších rostlin již jen udržovacím řezem bráníme nežádoucímu růstu.    

Autor: Nikol | Revize: 11.11.2025