Vistárie květnatá 'Murasaki-Noda'

Detailní popis produktu

Vistárie 'Murasaki Noda' - japonská vistárie pocházející z okrajů světlých lesů a teplejších svahů s humózní, dobře propustnou půdou. Vyniká jemně fialovým až levandulovým zbarvením květů a příjemnou vůní. V hroznech se květy otevírají postupně odspodu vzhůru, takže doba kvetení se opticky prodlužuje. Výhony se stáčejí po směru hodinových ručiček. Na spolehlivé opoře dorůstá výšky zhruba 6–10 m a šířky cca 3–5 m v závislosti na vedení a řezu. Lichozpeřené listy dlouhé 25–35 cm jsou na jaře svěže zelené a na podzim žloutnou. V květnu až červnu nese převislá květenství o délce přibližně 25–35 cm, kvete zpravidla souběžně s olistěním, takže květy vystupují na zeleném pozadí plasticky. Na chráněných a teplých místech se v horkém létě může objevit i slabší druhá vlna květů koncem léta. Nektar vyhledávají čmeláci i včely. Po odkvětu vznikají sametově chlupaté lusky se semeny - všechny části rostliny jsou při požití jedovaté. V zahradě se ‘Murasaki Noda’ uplatní na pergolách, obloucích i slunných stěnách a jemné fialové tóny dobře ladí s plaménky kvetoucími od léta i se světle zbarvenými růžemi. Oproti vistárii čínské kvete s listy a obvykle o něco později, což ve středoevropském klimatu snižuje riziko poškození poupat pozdními mrazíky.

Pěstování: Vistárie potřebuje k růstu silnou oporu, počítejte s tím, že za pár let může dorůst 10-ti metrů. Sázíme na teplé a slunečné místo. První 2 až 3 roky věnujeme vistáriím zvláštní péči, pravidelně hnojíme a zaléváme, v polovině léta je důležité přihnojit hnojivem s draslíkem, aby pletiva na podzim vyzrála. Na zimu je vhodné v prvních letech rostlinu přikrýt chvojím. V krutých zimách může omrznout, ale obvykle opět obrazí. Před výsadbou ponoříme květináč s rostlinou do nádoby s vodou, dokud se důkladně nenasákne. Vykopeme jámu o rozměrech 40x40x40 cm, na dno dáme 10 cm vrstvu dobře rozloženého hnoje nebo kompostu a zasadíme. Sázíme o 1-2 cm hlouběji, než rostla původně. Zasaďte alespoň 30 cm od stěny nebo jiné rostliny. Řez: Vistárie vyžadují pravidelný řez, bez něj by začali kvést klidně až po 15 letech.  Při výsadbě zkrátíme hlavní výhon na 50-70 cm, postranní výhony sestřihneme na 3 pupeny. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem (kratší než 15 cm nezkracujeme). Hlavní letorost nezkracujeme. Když letorosty vyrostlé z bočních zkrácených jednoletých výhonů dosáhnou délky 25 cm, zaštípneme je za 5. až 6. listem, kratší necháváme. Letní řez opakujeme ještě dvakrát, když zaštípnuté výhony dosáhnou 15 až 20 cm. Hlavní letorost necháme růst! Druhý rok v předjaří, když nehrozí mrazy, seřízneme výhony vyrostlé v loňském roce za 5. až 6. pupenem, kratší větvičky neřežeme. Terminál neřežeme vůbec. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem. Toto opakujeme, pokud letorosty dosáhnou 25 cm. Hlavní letorost necháme růst. Třetí rok po vysazení by na postranních větvích měli být květní pupeny na dvouletém dřevě loňských výhonů. Když jsou prodlužující výhony dlouhé a silné, zkrátíme je v předjaří za 5. až 6. pupenem, všechny ostatní pod hlavním výhonem zkrátíme za 3. až 4. pupenem, kratší a slabší výhony, které rostou šikmo a vodorovně, necháme, na těchto větévkách se tvoří květní pupeny. V létě opět zaštipujeme letorosty, které přesáhnou 25 cm. V dalších letech již obvykle vistárie řez nepotřebuje, zvýšená tvorba květonosných větviček oslabí růst. Když terminál přesáhne požadovanou výšku, vyvažte ho do vodorovné polohy. U starších rostlin již jen udržovacím řezem bráníme nežádoucímu růstu.    

Autor: Nikol | Revize: 12.11.2025