Vistárie vznešená 'Golden King'

Detailní popis produktu

Vistárie vznešená 'Golden King' - kultivar je velmi oblíbený především pro zlatavé jarní vybarvení listů, které v létě přechází do zelenožlutých tónů a na podzim se znovu rozhoří do zlata. Listy jsou lichozpeřené, dlouhé přibližně 20–35 cm. Květy se objevují v převislých hroznech obvykle 15–25 cm dlouhých, v odstínech levandulově modré až modrofialové, s příjemnou, nevtíravou vůní. V každém hroznu rozkvétají jednotlivé květy postupně od báze k vrcholu, což prodlužuje efekt kvetení o několik dnů. Výhony se ovíjejí po směru hodinových ručiček. Na pevné opoře dorůstá v našich podmínkách obvykle 6–8 m do výšky a 3–4 m do šířky, podle vedení a řezu. Kvete zpravidla současně s olistěním, od května do června, na chráněných stanovištích se v teplém létě může objevit slabší letní dokvétání. Květy vyhledávají čmeláci i včely. Po odkvětu dozrávají plody v podobě zelených, jemně plstnatých lusků se semeny. Všechny části rostliny jsou jedovaté. V kompozici se ‘Golden King’ uplatní na pergolách, zahradních obloucích a na slunných stěnách, kde zlatolistý jarní nástup a levandulové hrozny vytvářejí výrazný, avšak kultivovaný kontrast. Dobře ladí s plaménky kvetoucími od léta, s růžemi světlejších barev i s dřevinami tmavozeleného, lesklého listu, které zvýrazní barvu olistění.

Pěstování: Vistárie potřebuje k růstu silnou oporu, počítejte s tím, že za pár let může dorůst 10-ti metrů. Sázíme na teplé a slunečné místo. První 2 až 3 roky věnujeme vistáriím zvláštní péči, pravidelně hnojíme a zaléváme, v polovině léta je důležité přihnojit hnojivem s draslíkem, aby pletiva na podzim vyzrála. Na zimu je vhodné v prvních letech rostlinu přikrýt chvojím. V krutých zimách může omrznout, ale obvykle opět obrazí. Před výsadbou ponoříme květináč s rostlinou do nádoby s vodou, dokud se důkladně nenasákne. Vykopeme jámu o rozměrech 40x40x40 cm, na dno dáme 10 cm vrstvu dobře rozloženého hnoje nebo kompostu a zasadíme. Sázíme o 1-2 cm hlouběji, než rostla původně. Zasaďte alespoň 30 cm od stěny nebo jiné rostliny. Řez: Vistárie vyžadují pravidelný řez, bez něj by začali kvést klidně až po 15 letech.  Při výsadbě zkrátíme hlavní výhon na 50-70 cm, postranní výhony sestřihneme na 3 pupeny. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem (kratší než 15 cm nezkracujeme). Hlavní letorost nezkracujeme. Když letorosty vyrostlé z bočních zkrácených jednoletých výhonů dosáhnou délky 25 cm, zaštípneme je za 5. až 6. listem, kratší necháváme. Letní řez opakujeme ještě dvakrát, když zaštípnuté výhony dosáhnou 15 až 20 cm. Hlavní letorost necháme růst! Druhý rok v předjaří, když nehrozí mrazy, seřízneme výhony vyrostlé v loňském roce za 5. až 6. pupenem, kratší větvičky neřežeme. Terminál neřežeme vůbec. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem. Toto opakujeme, pokud letorosty dosáhnou 25 cm. Hlavní letorost necháme růst. Třetí rok po vysazení by na postranních větvích měli být květní pupeny na dvouletém dřevě loňských výhonů. Když jsou prodlužující výhony dlouhé a silné, zkrátíme je v předjaří za 5. až 6. pupenem, všechny ostatní pod hlavním výhonem zkrátíme za 3. až 4. pupenem, kratší a slabší výhony, které rostou šikmo a vodorovně, necháme, na těchto větévkách se tvoří květní pupeny. V létě opět zaštipujeme letorosty, které přesáhnou 25 cm. V dalších letech již obvykle vistárie řez nepotřebuje, zvýšená tvorba květonosných větviček oslabí růst. Když terminál přesáhne požadovanou výšku, vyvažte ho do vodorovné polohy. U starších rostlin již jen udržovacím řezem bráníme nežádoucímu růstu.    

Autor: Nikol | Revize: 13.11.2025