Vistárie vznešená 'Lawrence'

Detailní popis produktu

Vistárie vznešená 'Lawrence' - hedvábnolistá vistárie z Japonska, kde se drží světlin na okrajích lesů a živných, ale propustných půd. Nese motýlovité květy v tónech levandule až středně fialové, na pavéze s jasným žlutým probarvením. V převislých hroznech dlouhých přibližně zhruba 20–30 cm se květy rozvíjejí po směru od báze ke špičce, takže se dojem kvetení přelévá několik dnů. V našich podmínkách vykvétá obvykle v květnu a červnu společně s listy, což fialové tóny přirozeně zvýrazní a zároveň omezuje zásah pozdních mrazíků do poupat. Růst je středně silně popínavý, na pevné opoře vytváří liánu vysokou přibližně 4–8 m se šířkou cca 4–5 m podle způsobu vedení a řezu. Lichozpeřené listy, dlouhé zhruba 25–35 cm, jsou na jaře světle až středně zelené a na podzim žloutnou. Výhony se u tohoto druhu obvykle otáčejí proti směru hodinových ručiček. Květy hojně navštěvují čmeláci i včely. Po odkvětu dozrávají jemně plstnaté, zelené lusky se semeny, všechny části rostliny jsou při požití škodlivé. V zahradním prostoru ‘Lawrence’ nejlépe vynikne na pergolách, obloucích a osluněných stěnách, kde kratší, avšak husté hrozny tvoří pravidelný závěs. Dobře se uplatní v kombinaci s letně kvetoucími plaménky, světle zbarvenými růžemi a s dřevinami s tmavě zeleným, lesklým listem, které podpoří kontrast tvarů i povrchů.

Pěstování: Vistárie potřebuje k růstu silnou oporu, počítejte s tím, že za pár let může dorůst 10-ti metrů. Sázíme na teplé a slunečné místo. První 2 až 3 roky věnujeme vistáriím zvláštní péči, pravidelně hnojíme a zaléváme, v polovině léta je důležité přihnojit hnojivem s draslíkem, aby pletiva na podzim vyzrála. Na zimu je vhodné v prvních letech rostlinu přikrýt chvojím. V krutých zimách může omrznout, ale obvykle opět obrazí. Před výsadbou ponoříme květináč s rostlinou do nádoby s vodou, dokud se důkladně nenasákne. Vykopeme jámu o rozměrech 40x40x40 cm, na dno dáme 10 cm vrstvu dobře rozloženého hnoje nebo kompostu a zasadíme. Sázíme o 1-2 cm hlouběji, než rostla původně. Zasaďte alespoň 30 cm od stěny nebo jiné rostliny. Řez: Vistárie vyžadují pravidelný řez, bez něj by začali kvést klidně až po 15 letech.  Při výsadbě zkrátíme hlavní výhon na 50-70 cm, postranní výhony sestřihneme na 3 pupeny. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem (kratší než 15 cm nezkracujeme). Hlavní letorost nezkracujeme. Když letorosty vyrostlé z bočních zkrácených jednoletých výhonů dosáhnou délky 25 cm, zaštípneme je za 5. až 6. listem, kratší necháváme. Letní řez opakujeme ještě dvakrát, když zaštípnuté výhony dosáhnou 15 až 20 cm. Hlavní letorost necháme růst! Druhý rok v předjaří, když nehrozí mrazy, seřízneme výhony vyrostlé v loňském roce za 5. až 6. pupenem, kratší větvičky neřežeme. Terminál neřežeme vůbec. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem. Toto opakujeme, pokud letorosty dosáhnou 25 cm. Hlavní letorost necháme růst. Třetí rok po vysazení by na postranních větvích měli být květní pupeny na dvouletém dřevě loňských výhonů. Když jsou prodlužující výhony dlouhé a silné, zkrátíme je v předjaří za 5. až 6. pupenem, všechny ostatní pod hlavním výhonem zkrátíme za 3. až 4. pupenem, kratší a slabší výhony, které rostou šikmo a vodorovně, necháme, na těchto větévkách se tvoří květní pupeny. V létě opět zaštipujeme letorosty, které přesáhnou 25 cm. V dalších letech již obvykle vistárie řez nepotřebuje, zvýšená tvorba květonosných větviček oslabí růst. Když terminál přesáhne požadovanou výšku, vyvažte ho do vodorovné polohy. U starších rostlin již jen udržovacím řezem bráníme nežádoucímu růstu.    

Autor: Nikol | Revize: 13.11.2025